Lejskování 6.5.2018

8. května 2018 v 19:54
Budík zvoní 4:55 - je čas vstát. Celkem rychle se pakuji z chaty a mířím autobusem na hřeben. Jelikož se nebudu vracet na stejné místo, auto jsem nechal na chalupě a využil jsem "po staru" autobus. Za chvíli jsem na místě, po chvíli se ukazuje kos horský a já se rychle přemisťuji k mému beskydskému fleku. Chodím sem už nějakou dobu. Úplně si vzpomínam na to, jak jsem sem naivně jel kdysi na jaře před lety najít uralku. Od té doby uděhlo mnoho času a já to tu konečně poznal a získal jsem zhruba přehled kde co hledat. Letos jsem nějak áhodně zjistil že takhle pěkná oblast je ještě asi 2 x větší než jsem ji znal. Proto tu trávím zase více času. Přicházím na místo, kde začínají buky a kleny. Je tu už šílenej podrost. Úplně se tu zase ztrácím, v zimě vidím třeba i kilometr lesa a teď sotva přes 4 stromy. Začíná ještě dost foukat, říkám si, že pustím lejska jestli se neozve. Zjišťuji že reprák zůstal doma. Hm, super. Z mobilu to není absolutně slyšet a tak pokračuji dál. Není tu skoro nic. Konečně docházím na lesní cestu kterou dobře znám, tady míň fouká a je tu lepší rozhled. Lejsek nic. Pokračuji rychle dál k tzv. "uralkovišti" těsně před ním slyším vzrušeného drozda. Zastavuji a chystám foťák, nejspíš to bude zase kuna lesní, ale co kdyby už konečně rysík? Nic nevidím a hážu to za hlavu. Udělal jsem asi 10 kroků dál, a něco jakoby mi dalo pěstí a řeklo "Vole, vrať se!" Dělám 5 kroků zpět, drozd už mlčí a já jen tak tupě zírám do husté buko-smrčiny. Mezi dvěma kmeny je nějaká silueta. Sakra, není to uralka? Dělám fotku, koukám na to, a fakt že jo!! Neuvěřitelný! 4 roky práce a konečně jsem si ji našel. Sedí zády asi 20 m., nevnímá. Snažím se vylepšit pozici a nadejít jí zepředu aby o mně věděla a nebyla překvapená. Ztrácím ji, rychle se vracím zpět, našel jsem ji znova na stejném místě. Musím to risknout zezadu. Listí šustí, větve křupou a uralka se po pár krocích otáčí ze spánku. Moc šancí mi nedá a přeletuje o dalších 20 m. dál. Jednou si houkne a z druhé strny okamžitě reaguje další. Nádhera! Velmi emotivní zážitek. Pokračuji dál hledat lejska. Po 5 minutách slyším známý zpěv, docházím přmo k němu. Starý samec si to zpíva naplno na pařezech. Je to krása, připadám si jako v tom filmu "Vlčie hory" (který mám hrozně rád). Lejsek tam přesně takhle zpívá taky, atmosféra opět dokonalá, dělám i nějaký fotky. Ale je mizerné světlo. Nevadí. Nahrávám hlas. Vůbec se mi nechce pryč. Po pů hodině už ale musím. Dalšího lejska už nenacházím, a tak mizím z kopce. Cestpu už nic mimořádného nepotkávám, Dnes 100% spokojenost.
Uralko, lejsků: díky!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama