Slezsko 01.-04.07.2017

12. července 2017 v 8:51 | Ondřej Boháč |  Výlety a cesty za ptáky
Jak tato akce vlastně vznikla? Celkem jednoduše.
Na začátku července se dají ještě zaznamenat strnadi zahradní, což mě přimělo k naplánovaní několikadenní "pracovní" dovolené na Opavsko. Sehnat uytovaní nebyl naštěstí žádný velký problém, a tak v sobotu ráno (1.7.) vyrážím s taťkou směr Opava.
Celkem dobře sjízdná celá cesta, dorážíme něco po dvanáctý odpolední, přeírám klíče a jdu se ubytovat. Taťka mi pomáhá vynést věci a jede zpět do Přerova.
Po ubytování vyrážím na průzkům okolí, jistě nemůžu vynechat nedaleké odkaliště cukrovaru. To je však na plné vodě. Z rákosin zpívají rákosníci velcí, strnadi rákosní i cvrčilka slavíková. Na nádržích proplouvají kachny s mláďaty. Občas se tu ozve čížkovitý hlas, který mi velmi připomíná čečetku, ale v Opavě? Po chvíli usedá jedno mládě na strom. Fotím ho, ale stejně si nejsem jistý. Večer je mi však potvrzeno, že se o čečetky opravdu jednalo! Na Odkališti se dále nic jiého nevyskytuje, občas zařve rákosník zpěvný nebo pěvuška ale jinak nic. Zvedá se vítr a blíží se déšť, pokračuji na pole ke Keteřinkám, tam už však začíná značně pršet a já se tupě schovávám do meze plné komárů. Po dešti obcházím možné lokality strnadů zahradních, ale tady asi letos fakt nejsou. Radost mi dělají dva ostříži, strnad luční a krmíc bramborníček černohlavý.Scházím ke Stříbrnému jezeru, tam se však nic jiného než "koupači" s občasnou kachnou nevyskutuje nic. Scházím zpět k ubytku. Večer už se mi nikam nechce, a tak zůstávám "doma".
Batolec červený, v okolí Opavy se oba druhy vyskytují poměrně "běžně".

Ráno vstávám brzo, dávám si místní bohatou snídani a mizím na vlak směr Krnov. Za občasného deště a pěti žlun zelených.
Sedám do vlaku, venku prší častěji a častěji. V Krnově jsem kolem osmé ranní. Přijíždím k Petrově rybníku, za deště tu dělám nějaké mapování a razím zkoušet strnady zahradní, ale nic. Fůra obecných, často se tu kolem řeky uzývají cvrčilky zelené a říční, další strnad luční. Potkávám mladou kunu co žere třesně. Konečně přestalo pršet. Po asfaltu se v pohorách nechodí zrovna nejlíp, ale co už. Úvalenské louky mě celkem zklamaly, vše zarostlé rákosím a evidentně bez vody, jsou tu aspoň 2 ťuhýci šedí. Docházím ke Skrochovicím, kde přiližně identifikuji hnízdo konipasů lučních. Divné, že v kukuřici. Sedám do vlaku a jedu zpět do Opavy. Odpoledne už za hezkého počasí vyrážím na procházku do města a na oběd. Za dnešek celkem drsných 22 km nachozeno.
Strnad obecný - běžný (a skvělý) pták naší kulturní krajiny - strnadi celkově patří k mým nejoblíbenějším ptákům.

V noci moc nespím, řvou mi tu puštíci, tak zkouším nějakou fotku, ale nic moc z toho není. Budí ale dobře, řvou tu asi do druhé ranní.
Ráno po těžkém rozhodování jedu nakonec do Děhylova. Strnady dnes tak dělat asi moc nebudu. Složitě zjišťuji a chápu MHD a dojíždím k nádraží. Vlak mi jede za pár minut, nestíhám si ani koupit lístek. Naštěstí rozumný průvodčí přivřel oči a přirážku mi nedal. V Děhylově kotroluji Poštovní rybník, mimo 3 hoholy tu však nic extra není, nevadí. Pokračuji kolem rozlehlého Hlučínského jezera. A po dlouhé době vidím druh, co jsem letos ještě nepotkal - pěnici slavíkovou. A hned tři. Na hladině ptáci téměř nejsou, občas proletí rybák nebo racek. Volá mi Patrik Molitor, po domluvě se tak scházíme na Kozmických loukách. Tam je to opět zajímavé, vodouši šedí, kulíci říční, čápi černí, volavky bílé atd.
Asi největší radost mi dělá 5 bekasin, už jsem je pár měsíců neviděl, tam jsem si vzpoměl jak je zas uvidím na podzim při hledání sluček na mokřadech a melioračních strouhách. Po asi hodince společně odcházíme a nakonec jedeme mrknout na ptáky do Polska! A to na rybniční soustavu západně od města Syrynia. Je totu neuvěřitelné, neskutečné počty, co u nás člověk nevidí ani na tahu. K tisícovce labutí, ještě víc lysek, kachen. Všechno s mláďaty i několik desítek zrzohlávek. Přelétá i ozývá se tu bukáček. Jsou tu všude rákosiny, což se ptákům určitě víc líbí. Po nějaké době odjíždíme zpět do ČR, kontrolujeme břehule a přejíždíme hledat strnady zahradní - neúspěšně. U Pustých Jakartic se cházíme s Verčou Zavadilovou, co před chvílí našla další hnízdo motáků lužních. Debatujeme a poto mě Patrik odváží do Vávrovic. Unavem zalehám, a po asi hodince a půl jdu spát.
Jeden z čápu černých v Kozmicích.

Krásná cesta probíhající úžasnou soustavou rybníků v Polsku.
Další ráno se už jen balím a píšu právě tento článek. Cestou do Beskyd ještě zkontrolujeme několik blízkých lokalit strnadů (neúspěšně). Bylo to tu super, už abych se sem zas vrátil. Tak páá Slezsko!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama