Červen 2017

Vydařený den (19.06.2017)

21. června 2017 v 18:35 Výlety a cesty za ptáky
Před víkendem nakoukávám na mapu s počtem hodinovek v kvadrátech na Moravě, všude něco je, až na dvě "díry" Tou je čtverec 6169 a 6269 - první zmiňovaný se nachází na jih od Rýmařova. Druhý se pak rozkládá přibližně od Šternberka dále SZ směrem. V pondělí a úterý, mám poslední dva dny, kdy můžu jet mapovat místo školy a jelikož mám své čtverce až na jednu hodinovku hotové, byla by škoda se do některého "slepého" čtverce nepodívat. V Pondělí ráno tedy vstávám kolem páté ranní a sedám na autobus. V 7.20 vystupuji v malé obci Ondřejov pod Rýmařovem kde začínám první hodinovku. Scházím údolím k lesu, po hlavní silnici to není dobré a tak hned první cestu do lesa využívám a dále už pokračuji poklidným mapováním v lesním prostředí. Cestou zaznamenávám budníčka lesního varujícího u hnízda, mláďata sýkory lužní, mládě drozda brávníka nebo třeba křičícího ořešníka. Ke konci hodinovky potkávám žlunu šedou a o kus dál z lesní cesty vyběhne kuna lesní. Překvapená zastavuje a zírá, kdo to tady stojí. Opatrně zvedám foťák a dělám tři fotky, po asi 15 vteřinách jí to stačilo a odbíhá zpět.


Kuna lesní (Martes martes) ze vzdálenosti cca metrů 5 m

Hodinovku končím na začátku rozlehlých luk. Tam se známým hlasem ozývá několik křepelek a lindušek lesních. Z lesa přilétá páreček doupňáků a kolem létají špačci krmit mladé. O pár minut později začínám druhou hodinovku, její začátek je dost chabý, za asi 30 minut zaznamenávám jen stále stejných 10 druhů ptáků. Po nějaké době se však opět dostavují úspěchy. Na hromadě chrastí pokřikují mladí střízlíci, mláďata sotva musela opustit hnízdo. Jsou malincí asi jako vlašský ořech. Na Slovensku jim trefně říkají "oriešok" :-) Během krátké doby ještě prokazuji několik druhů. Na konci hodinovky si všímám malého pěvce co intenzivně sbírá matariál na stavbu hnízda, je to budníček menší - i když se zdál trochu podezřelý, kamarádi mě později ujistili že se jedná opravdu o něj. Pěkná pozorování pokračují dál i v obci Stránské.

Hlavní hřeben Jeseníků z Albrechtic u Rýmařova.

Po tom, co opuštím místní obec zjišťuji, že mám ještě nějak moc času, plánuji tedy někde nucenou pauzu. Po několika vteřinách se velmi krátce ozve zpěv hýla rudého! Okamžitě mu stejným pískáním odpovídám, povídat si ale nechce. Usedám do trávy a čekám kde se objeví, během následující půl hodiny se mi ho několikrát podařilo pozorovat. A zdá se, že tu i hnízdí. Po svačině u hýla odcházím a pokračuji v mapování. Začíná být teplo a tak jsem rád, že po určité době zalézám opět do lesa. Po chvíli chůze se mi mapa přestává shodovat s turistickým značením. Autobus mi odjíždí za necelou hodinu a já začínám být neklidný, mám to ještě kus cesty. Nemá cenu riskovat zda cesta vede zrovna tudy nebo tudy, vzdušnou čarou to beru přes hustý podrost. S poškrábanýma nohama docházím k louce, která je neposečená a má na výšku snad metr. Jdu po jejím kraji a najednou docházím zpět na cestu. Sláva. Brzy zaslechnu známý, ale pro mě vzácný hlas. Je to tak, zpívá tu strnad luční! Brzy zjišťuji že je tu pár a krmí mladé, a o kus dál další! Skvělé, říkám si. Docházím do Ryžoviště, zapisuji poslední druhy a jedu zpět do Přerova.

Strnad luční (Miliaria calandra) - jeden z dospělých nosí potravu na hnízdo, druhý varuje.

VTV Kledecko 02.-04.06.2017

7. června 2017 v 21:53 | Ondřej Boháč |  Ostatní
Již brzy na jaře se řeší poslední ročník atlasu hnízdního rozšíření ptáků, který letos během léta skončí. Ačkoliv se spoustů ornitologů z různých koutů republiky snaží mapovat, jak to jen jde, stále u nás ale jsou oblasti doposud nezmapované. Mezi ty patří i celkem rozsáhlá oblast několika kvadrátů, nově zvaná "českomoravská ostuda" jak ji výstižně nazvala Katka Ševčíková. Ta také do této oblasti naplánovala letošní VTV (výzkumný terénní víkend) který se konal ve dnech 02.-04.06.2017. Ačkoliv o této akci věděli minimálně členové MOSu již několik měsíců předem, na akci nakonec dorazili pouze dva členové (já a Katka) což je opravdu hodně smutné číslo na to, kolik členů MOS má. Když nepočítám ty, co na "ostudu" jezdili už i dříve mimo VTV, mohlo na akci dorazit určitě silně přes 10 schopných členů, ale ti si asi úplně neuvědomují důležitost takové akce, a raději pojedou zase na ten samý rybník, bohužel.
Teď už ovšem zpátky k VTV.

Je pátek, dvě hodiny odpoledne. Já sedám v Olmouci na vlak do Přerova, tam rychle sbalím batoh vážící kolem 15 kg. a jdu zpět na nádraží, opět jedu do Olomouce, tam po půl hodině odjíždím vlakem do Prostějova. Kde čekám na další, pro změnu autobusový spoj. Autobusem jedu do Konice, kde opět přestupuji, teď už konečně na autobus do Kladek, kde máme ubytovnu. Po třech hodinách cestování čtyřmi spoji konečně dorážím na místo. Nepředstavitelná cesta pro někoho.
Naštěstí vše proběhlo v pohodě, nikde se nevyskytlo žádné zpoždění, a tak jsem všechny přestupy vzládl bez problému. V Kladkách jsem přesně v 18:17, ubytovna je asi minutu chůze od zastávky, tam už je Katka, která se sem z části dopravila stopem. Smekám před ní... Mezi tím se ubytujeme a roztahujeme venku jednu dvanáctku síť, kolem volá krutihlav, občas se k němu přidá druhý. Po natažení sítě tam sice nejprve pouštím sedmihláska, kterému se do sítě ovšem nechce. Krutihlav však reaguje okamžitě, a po chvíli padá do sítě. Katka zjišťuje přítomnost hnízdní nažiny což dělá poměřně vysokou kategorii do atlasu - B8. Je to první a poslední pták kterého dnes chytneme.
Později k večeru se k nám přidává Petr Zobač, posedáváme, mapujeme nejbližší okolí a plánujeme zítřek. V noci dojíždí z Prahy ještě Jirka Hadrava s Terkou Putalovou. Je celkem smutné, že na pomezí Čech a Moravy nám musí přijet pomoct až z Prahy, jejich účast však byla pro nás tři velmi důležitá, jelikož přijeli autem.
Odchycený krutihlav obecný

V sobotu kolem páté ranní všichni vstáváme (asi všichni po méně jak pěti hodinách spánku) a doupravujeme plán dnešního dne. Brzy vyrážíme, vystupuji jako první, západně od Velkých Opatovic a mapování mi začíná, ostatní se přesunuli kousek zpět na východ. Začínám hodinovku, ptáků tu pro začátek je dost, nestíhám ani zapisovat. Z konce Opatovic přecházím k zahrádkám a k lesu. Tam mě překvapuje poměrně velké množství hrdliček divokových, na první hodinovce mám min. 6 samců, na druhé 7. Ukázalo se, že jsou tu poměrně hojné. V lese sbírám několik "béčkových" kategoriích a prokazuji hnízdění uhelníčků. Další hodinovka začíná v polích, které střídají hojné remízky. V takových místech se hnízdění dohledává lépe, dnes se mi však daří spoustů druhů dostat "jen" do kategorií pravděpodobných hnízdění. Prostředí je tu celkově hezčí než v normální kulturní krajině, v polích jsou časté meze nebo háje, a řepky tu taky není tolik. Avšak mimo běžné druhy tu není téměř nic, z celého dne byl asi nejlepším pozorování včelojed lesní, kterého jsem tu ale čekal na jistotu. Překvapila mně především nepřítomnost pěnice slavíkových, nějaké vlašské, motáků lužních, v lesích třeba strakapouda malého...Za celý den z nás nikdo nic výjimečného neměl. Ale každý tu máme radost z prokázaného hnízdění, a to je dobře, nejsme tu od toho, abychom hledali nehnízdící rarity.
Po poměrně náročných třech hodinovkách končím u Velké Roudky.
Panorama místní krajiny

Ve 12 h. přijíždí zbytek skupiny a jedeme zpět do Kladek, cestou nakoupíme buřty na večer. Zastavujeme se také u
rybníka v Jevíčku, na první pohled pěkný, ale mrtvý rybník nakonec tak marný nebyl. Brzy tu začnou zpívat rákosníci velcí a obecní, pozorujeme páreček pochopů a já se vydávám kousek dál, tam se mi daří prokázat hnízdění hned tří druhů - kachna tady vodí mladé, rákosníci obecní nosí potravu na hnízdo a nad hlavou mi ve vrbách poletují mladí strnadi. Zajížďka tak zbytečná nebyla. Teď už bez zastávky jedeme do Kladek. Odpoledne si chvíli povídáme, já opět s Katkou natahuji síť, a některé už pochopitelně zmohla únava. U sítě střídáme všechny možné hlasy, ale síť je ve větru dost vidět a zapadá do ní jen koňadra. Katka pouští nahrávku strnada obecného, ten se pak asi 20 minut motá u sítě, ale tam se mu nechce. Zkouším tedy pustit zřetelnější nahrávku strnada zahradního, mám totiž zkušenost, že na něj jiní strnadi reagují dost dobře. Do 5 minut je v síti. Pěkný starý samec, kterého jsme pojmenovali Sluníčko. Je to poslední pták, který se chytil.
Večer se balíme a jedeme mapovat chřástaly polní a křepelky. Výsledek mapovování 0:0. Za celý večer nikde nic! To už nás opravdu zklamalo. Na Pavlovských mokřadech jsme zkusili pustit i chřástala kropenatého, ale ani ten se nám ozvat nechce (pokud tu ovšem vůbec je). Ještě před tím pozorujeme dvě malá liščata, kterým tu ráno nejspíš auto srazilo matku. Jídlo z nás nikdo nemá, a z roury o průměru 30 cm se jim vylézt moc nechce. Necháváme je tedy osudu.
Zpět do Kladek přijíždíme až dost v noci, vlastně až v neděli, a za necelých 5 hodin opět vstáváme.

Prokázané hnízdění kachny divoké z rybníku u Jevíčka

Ráno se tu pohromadě vidíme naposledy, děláme společné foto naší, na účast chudé skupiny a vyrážíme do terénu. Jirka s Terkou a Petrem vyráží už pomalu svým směrem domů, ale stíhají mapovat ještě v okolí Městečka Trnávky. Já začínám dělat hodinovku přímo v Kladkách, pak dělám poslední a kočím ji opět v Kladkách. Katka se naopak vydává na východ od Kladek, kde také dělá hodinovky. Dnešek je na lepší druhy lepší, konečně máme alespoň budníčky lesní, datla, žlunu šedou, doupňáky a čápa černého. Objevujeme několik dutin strakapoudů, já potvrzuji pěnkavu, lejska šedého, modřinku, konipase a oba rehky.
Tímto končím. Na ubytovnu se vracím už po osmé ranní a také trochu odpočívám, postupně se balím a když už odcházím na autobus potkávám se ještě s Kačou. Rychle prodiskutujeme co nového nás potkalo a já odjíždím také domů. Katka předává ubytovnu a svým stopařským uměním se domů také dostává. Tímto náš VTV skončil. Zůstal po nás kus práce, za kterou můžeme být rádi, poznali jsme nové okolí, a užili si podařený víkend.
Všichni účastníci VTV (zleva: Tereza Putalová, Jiří Hadrava, Keteřina Ševčíková, Petr Zobač, Ondřej Boháč)

Škoda jen, že nás nebylo víc, mohlo těch údajů být daleko víc, určitě to je k zamyšlení pro spoustu lidí, třeba příští hnízdní atlas budou už mít víc rozumu a vrátí to i s úroky. Já jen děkuji Katce za organizaci, Petrovi za pomoc při mapování (stejně jako všem) a Terce za dobré odřízení, a taky že s Jirkou dojeli takovou dálku. Byl to fajn víkend.