zimní Baltské moře 09-13.2.2017

15. února 2017 v 19:36 | Ondřej Boháč |  Výlety a cesty za ptáky
Čtvrtek 9.2.
Kolem čtvrté odpolední mě v Přerově vyzvedá zbytek výpravy a vyrážíme do Polska. Aby cesta přes celé Polsko nebyla tak dlouhá, přespáváme první noc ve městě Łódź. Tam dorážíme asi o půl desáte večer. Ubytujeme se, prohlédnem polské stránky s pozorováními a už dost pozdě večer uleháme.

Pátek 10.2.
Ráno vstáváme a pokračujeme v cestě, sledujeme zajímavou krajinu (pro většinu opeřenců lepší než u nás) a koukáme i po nějakých ptácích. Cestou u řeky Wisly pozorujeme poměrně velká hejna hus polních a velkých. Nízko nad dálnicí pak prolétá dřemlík. Je téměř -10°C, a jasná obloha. Dopoledne přijíždíme k ústí řeky Wisly. Ta je plná ledových ker ale taky ptáků. Velké množství hoholek, morčáků velkých, malých i prostředních, skupiny chocolaček a kaholek. Zde hledáme poláka proužkozobého, už po příjezdu byla naše šance tak 2% ze 100, když jsme to tu viděli. Celou cestu nic. Přímo v ústí pozorujeme racky mořské a asi 200 turpanů. Cestou zpět objevuje Marie skupinu chocholaček, jeden polák se jí nezdá a tak scházíme blíž. Pak docházejí kluci se stativáky a skáčeme radostí na obrovské řece plné ledových ker, bez přesné lokalizace objevujeme poláka proužkozobého! Nevěřícně fotíme, slunce nám taky přeje. Lesem se nese zpěv sýkory lužní, občas parukářky nebo jiných běžnějších ptáků. Pomalu míříme zpět, a za soumraku přejíždíme na Helskou kosu. Po ubytování vyráží všichni na rybí večeří, já jako "rybí abstinenst" zůstávám na pokoji a pokouším se vykoumat nové informace o ptácích v okolí.
Řeka Wisla 1 kilometr od ústí do Baltského moře.

Sobota 11.2.
Probouzíme se do nádherného počasí, venku jsou -3°C a leží tu asi 15 cm sněhu, díky větru je tu však pokrývka silně nesouvislá, a tam, kde jdete suchou nohou, o kus dál už v metrové závěji sněhu s pískem. Procházíme pobřeží a přístav, cíl dneška jasný: nafotit hoholky a najít racka šedého.
Brzy na nás hoholky pokřikují a mnohdy z krátké vzdálenosti je fotíme a prohlížíme. Na moři objevujeme několik kajek mořských, potápky roháče, v dálce zase hejna turpanů, nebo blíže kaholky a chocholačky. Přístáv máme prozkoumaný do posledního racka, šedého ale nenalézáme. Stále svítí slunce, ale vane silný severský vítr. Na pobřeží se rozděluje po dvou, já s Vlasťou pokračuji dál (teď už spíše hledáním jespáka mořského) ale úspěch se nedostavuje. Brzy zahlédnu skupinku drobných pěvců, zapadají někam k borovicovému lesu za sněho-písečné závěje. Míříme hned za něma. Po chvíli vzlétá hejno bílých ptáků, až z marné fotky je určuji jako čečetky zimní, na jejich kvalitní pozorování si tedy musím ještě počkat.
Později k nám dochází i Maruška a Kája a míříme čečetky hledat do lesa. Ten je ale skoro bez ptáků, fotíme a pozurujeme skupinku divokých prasat. Pak se opět rozdělujeme, já s Vlasťou mířím konečně zahodit těžké batohy. Chvíli odpočineme a už bez nich vyrážíme znovu do přístavu, znovu pokoušíme racka, ale musíme se spokojit "jen" s hoholkami, kaholkami, turpany a občas rackem mořským. V místním obchodě pak snáhím nějaký suvenýr, ale líbila se mi jen pohlednice s kajkou.
Večer nás už všechny čeká večere a prezentace s Vlastíkovy výpravy do Norska.
Hoholky lední v Helu


Neděle 12.2.
Balíme se na cestu zpět, já rychle procházím přístav, ale racek šedý zas nikde. Míříme se zastávkami po kose zpět. Překvapuje nás pár hřivnáčů. Mám informaci od Zdeňka Součka že u městečka Kuźnica by mělo být 20 labutí zpěvných, po příjezdů na místo je počítám, celkem 34 ex. mezi tisícema labutí velkých, můj odhad je, že celkem jich tu měže být min. 1 x tolik. Poslední velkou zastávkou je přístav Władysławowo. Racků je tu opravdu mnoho, jen šedý zas nic. Počasí už se kazí, fučí ještě víc, je -5°C a zataženo. Těžce vylézám po schodech pokrytých 20 cm vrstvou ledu k nějakému majáku. Kousek je turpan, foťák absolutně nespolupracuje, ve vlnách se mi povedla pouze jedna fotka, a to už byl dost daleko. Ani tady nechybí hoholky, racci mořští všech věkových skupin, nebo třeba červenka co požírá jídlo kočce přímo před nosem. Zmrzlí opouštíme kosu a míříme do Gdynie. Zde už jsou jen morčáci bílí, překvauje mě slípka zelenohoná na mole. Loučím se s poslední hoholkou a odjízdímě směř Łódź. Zde máme opět ubytování.
Racek mořský v přístavu Władysławowo

Pondělí 13.2.
Ráno odjíždíme do ČR, zastavujeme u Pietrowic W. kde jsem v půli ledna pozoroval s kolegy strnada severního. Ten už je ale pryč, a zůstalo po něm jen zrní, a asi i ta inverze. Pozorujeme tu jen skřivany polní a husy polní. Z okna u Fulneku vidím první skupinku špačků. Odpoledne už dojíždíme do Přerova, kde tato skvělá výprava končí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama