Za rackem tříprstým na Ostravsko

15. listopadu 2016 v 20:06
Je sobota ráno. Po dvou dnech výskytu racka tříprstého na štěrkovně v Bohumíně vyrážíme zkusit štěstí. Odjíždím s taťkou kolem deváté ranní, cestou nabíráme ještě Jirku Šafránka a Jarku Kačírkovou. Odjíždíme z Přerova, téměř celou cestu fouká tak silně, až to hýbe s celým autem. Je zataženo a teplota na bodu mrazu. Dorážíme k Vrbické štěrkovně, tam je již Dušan Boucný a chvíli neúspěšně hledá racka s námi. Vypráví nám o tom, jak mu tu včera a předevčírem plaval pár desítek metrů od břehu, fotky udělal opravdu hezké. Na hladině je několik tisícovek racků - chechtavých, bělohlavých a bouřních. Daří se nám najít také jednoho středomořského a dokonce i žlutonohého. Vlivem větru je tu opravdu zima, a brzo máme problém udžet dalekohledy v rukách a tak spoléháme jen na stativák. Po asi půl hodině hledání musíme zalézt do auta, už se tam nedá být. Po hecování v autě vylézám po asi 10 minutách jako jedinný, opět prohlížím tisícovky racků a hledám jednoho "jiného". Venku jsem teď sám, racka se mi najít stále nedaří. Radost mi dělá ale sokol, který celkem blízko útočí na racka chechtavého, neúspěšně. Ale moc nechybělo. Pak prohání kavky a odlétá směrem k Ostravě. O chvilku později vylézají z auta i poslední a dělají si ze mě srandu, že tu raději zmrznu než abych to vzdal. Stále hledám, mezi tím se vrací sokol a opět zkouší štěstí. Po asi dvou hodinách to vzdávám(e). Mým dalším cílem je dnes Hlučínské jezero, před týdnem tu byli dva turpani černí. I když jsem si byl téměř jistý, že tu už dávno nebudou, tak jsou. Máme radost, protože jsme sem alespoň nejeli úplně zbytečně. Za mrholení a nulové teploty objevujeme ještě několik hoholů. Tím dnes naše výprava končí a my míříme zpět na Hanou. Dnes to nebylo úplně šťastné, ale zas ani tak úplně špatné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama