Listopad 2016

Za rackem tříprstým na Ostravsko

15. listopadu 2016 v 20:06
Je sobota ráno. Po dvou dnech výskytu racka tříprstého na štěrkovně v Bohumíně vyrážíme zkusit štěstí. Odjíždím s taťkou kolem deváté ranní, cestou nabíráme ještě Jirku Šafránka a Jarku Kačírkovou. Odjíždíme z Přerova, téměř celou cestu fouká tak silně, až to hýbe s celým autem. Je zataženo a teplota na bodu mrazu. Dorážíme k Vrbické štěrkovně, tam je již Dušan Boucný a chvíli neúspěšně hledá racka s námi. Vypráví nám o tom, jak mu tu včera a předevčírem plaval pár desítek metrů od břehu, fotky udělal opravdu hezké. Na hladině je několik tisícovek racků - chechtavých, bělohlavých a bouřních. Daří se nám najít také jednoho středomořského a dokonce i žlutonohého. Vlivem větru je tu opravdu zima, a brzo máme problém udžet dalekohledy v rukách a tak spoléháme jen na stativák. Po asi půl hodině hledání musíme zalézt do auta, už se tam nedá být. Po hecování v autě vylézám po asi 10 minutách jako jedinný, opět prohlížím tisícovky racků a hledám jednoho "jiného". Venku jsem teď sám, racka se mi najít stále nedaří. Radost mi dělá ale sokol, který celkem blízko útočí na racka chechtavého, neúspěšně. Ale moc nechybělo. Pak prohání kavky a odlétá směrem k Ostravě. O chvilku později vylézají z auta i poslední a dělají si ze mě srandu, že tu raději zmrznu než abych to vzdal. Stále hledám, mezi tím se vrací sokol a opět zkouší štěstí. Po asi dvou hodinách to vzdávám(e). Mým dalším cílem je dnes Hlučínské jezero, před týdnem tu byli dva turpani černí. I když jsem si byl téměř jistý, že tu už dávno nebudou, tak jsou. Máme radost, protože jsme sem alespoň nejeli úplně zbytečně. Za mrholení a nulové teploty objevujeme ještě několik hoholů. Tím dnes naše výprava končí a my míříme zpět na Hanou. Dnes to nebylo úplně šťastné, ale zas ani tak úplně špatné.

2. ročním mapování pěnic v Přerově (průběžné výsledky)

15. listopadu 2016 v 19:57 Ostatní
Mapování pěnic v Přerově letos probíhalo od 1. 5. do 1. 7. 2016. Oproti loňskému (prvnímu) ročníku jsem začal mapovat o měsíc později, a to z toho důvodu, že loni byla většina dubnových pěnic (minimálně v jeho první dekádě) ještě na tahu. Během dvou dnů mapování v květnu, třech červnu a posledním v červenci jsem zaznamenal celkem:
  • 45 M pěnice černohlavé
  • 10 M pěnice pokřovní
  • 2 M pěnice hnědokřídlé
  • 2 M pěnice slavíkové (vůbec první zjištění tohoto druhu při mapování)

Mým cílem bylo zjistit přibližnou velikost populace pěnic ve městě, ale také, zda se na místě prvního zjištění zdržovaly i v dalších kontrolách. Počet hnízdících párů v mapovaném území pěnice černohlavé činí podle mého odhadu 35-45 P. Svůj odhad jsem několikrát přehodnotil, jelikož se zdálo, že někteří M nebyli spárovaní. Avšak nespárovaní M mohou nahrazovat ty, které jsem nemusel vůbec zaznamenat, a jejich výskyt, například v nějaké rozlehlé zahradě, mi mohl uniknout. Ve srovnání s loňským rokem však černohlávků ve městě výrazně přibylo. Loni jsem zaznamenal pouze 22 M. Vzhledem k porovnání počtu s prvním ročníkem, je možné, že mé pozornosti jich mohlo uniknout více (5-10 M). I přesto bylo letos černohlávků v Přerově určitě více
Dalším druhem je pěnice pokřovní. Na letošní výskyt jsem byl zvědavý vůbec nejvíce. K mému překvapení jich bylo však ve srovnání s minulým rokem, i na rozdíl od černohlávků, méně! Pouze 10 M, přitom celkem 3 z toho jsem na vytipovaném místě vyprovokoval nahrávkou. Loni jsem zaznamenal 17 M, ale to bylo ještě poměrně dost dubnových a pravděpodobně tažných ptáků. I přesto byl rok na pěnice pokřovní opravdu chudší a počet hnízdících párů jsem odhadl na 12-15 P. I v tomto případě se určitě jednalo o několik nespárovaných samců. Protože se ale někteří samci projevovali až po přehrání hlasu, lze předpokládat, že mi někteří ptáci unikli.
Letos vůbec poprvé jsem při mapování narazil i dva samce pěnice slavíkové. Zajímavé však bylo, že oba samci zpívali až při poslední kontrole (1. 7.). V tomto případě tedy ani nemůžu říct, zda se jednalo o hnízdící ptáky. Jen pro zajímavost jsem mimo mapování prokázal stálý okrsek u jedné z nich, a to po více jak týdnu. K druhému samci jsem se už nedostal. Předpokládám, že pták, kterého jsem slyšel na stejném místě zpívat i po týdnu, mohl v místě hnízdit. U předchozích čtyř kontrol jsem ho zde však nezaznamenal. U tohoto druhu tedy nemohu odhadnout početnost hnízdících párů.
U pěnice hnědokřídlé se mi podařilo najít také pouze 2 M, což je stejný počet jako loni. Oproti loňskému roku, kde dokonce 1 P přímo v centrální části města hnízdil, jsem letos žádného samce nezaznamenal. Dva letošní samci zpívali při všech kontrolách ve východní okrajové části města. Jeden zpíval ze zahrádkářské kolonie (o cca 300 m. dál než loni) a druhý už mimo město, u hvězdárny na neobhospodařovaném políčku. Odhad hnízdících páru je letos asi 2-5 P.
Na několik vhodných míst jsem se letos bohužel nedostal.
Mimo mapovací hranice se na stejném místě, jako loni, vyskytoval i min. 1 P pěnice vlašské.

Rok mi tedy ukázal, že početnost umí být i ve srovnání dvou let dost odlišná a populace celkem nestálá. Na závěr tedy shrnutí získaných statistik a porovnání s prvním ročníkem.

druh
Počet samců loni/letos)
Počet párů (loni/letos)
Trend
Pěnice černohlavá
22/45
25-30/35-45
stoupající
Pěnice pokřovní
17/10
15-20/12-15
klesající
Pěnice hnědokřídlá
2/2
2-6/2-5
stabilní
Pěnice slavíková
0/2
-/?
nezjištěno