Dovolená 2016

31. července 2016 v 13:13 | Ondřej Boháč |  Ostatní
Dne 3.7.2016 vyrážím s rodiči a sestrou na společnou dovolenou na jižní Moravu, Neziserské jezero a do Českého Švýcarska.
Odjíždíme po návratu mamky z práce (cca 15.00) a odjíždíme na k. Moravu, zastavujeme se v Brně na "oběd" a následně pokračujeme dále na jih.
Naše cesta dnes končí v Rakvivích (okr. Břeclav) příjezdem do penzionu. Naše pocity jsou smíšené, moje však spíše pasivní a jejich pravda se o několik hodin později naplnila. Po ubytování v celkem malém pokoji. SE odjíždím na koloběžce mrknou po okolí. Nejdříve zajíždím k jezírkům u Lednice a následně proti svým očekáváním vylézám na rozhlednu nad Přítluky ze které je po přechodu frosnty opravdu parádní výhled. Chvíli se kochám krajinou v zapadajícím slunci a pak slézám dolů. Hledám cestu kterou se vrátím zpět do Rakvic, docela se na kolobce těším i na nějaký ten sjezd. K tomu nakonec dochází a krásných 3,5 km z kopce sjíždím do Rakvic. Má rychlost sahá 3x přes 40 km/h (max. 45,0) a tak si této pohodové jízdy užívám. K penzionu dojíždím po osmé hodině večerní a na venkovní zahrádce sedí pouze naši a ségra. Divný klid... Jdeme spát kolem desátý a v tom přijíždí zbytek penzionu. Všechno rodiny včetně těch malých nevychovaných a uřvaných capartů. Také díky nim usílám až po půl jedné ráno další dne! Neskutečnej bordel...
Z Přítlucké rozhledny

Vstvám však klasicky jako první asi po sedmé. Venku je pěkně. Vstávají i ostatní a jdem snídat- čaj, chleba nějakej sýr a šunka + kdo by chtěl tak nějakej "vejkyd" na způsob džemu. No nic, vyrážíme do Rakouska. Neusidler see (Neziderské jezero) volíme cestu mimo dálnici. Je zdlouhavá a neutíkající. Přesto kolem poledne dorážíme k jezeru. Jdem se podívat k vodě, žádná extra čistota ale je to spíše rozvířené. Za koupání se tu platí nehorázný prachy a tak na to serem. Projíždíme trošku podivně národním parkem a když zrovna zahlédnu z okna nějakýho ptáka tak se teda zastaví... Jenže voni ti ptáci nejsou tak úplně ti obyčejní holubi, mezi ty druhy, co v tom rozvlněným horkým vzduchu dalekohledem určím je třeba: koliha velká, tenkozobec opačný, pisila čáponohá, husy, volavka stříbřitá atd. Mamka nalézá volavku červenou, je za to samozřejmně pochválena. U menších jezírek je však ptáků daleko víc a zastavujeme se i na krátkou procházku. Teda spíš já vyjížďku. Ostatní čekají v přístřešku. Je tu toho dost, nalézám u cíleného kulíka mořského, páreček který střeží dvě mláďata. Je tu ještě víc pisil, tenkozobců a stovky jespáků bojovných. Pak odjíždíme na dropy. Ještě ale stojí za zmínku rakouský turista co se mě snažil zeptat co to je za ptáka co tu lítá, jako naschvál zrovna pisilu latinsky nevím, říkám mu ji tedy česky a tak s radostí odjíždí :D
Dropy u městečka Anathu až u maďarských hranic nenalézáme. Následuje tak další dlouhá cesta zpět do Rakvic. V Břeclavi hledáme něco k jídlu, už nervozní mamka chce jíst u nějakých větnamců ale já demostruji že šikmooké děti dnes vážně jíst nechci. A tak dostávám nadáno, nakonec se to však vyplatilo, našli jsme restauraci kde nám udělali výborné jídlo a byl jsem neoficiálně pochválen. Po jídle odjíždíme do Rakvic.
Společná od Nezideru

Další n noc s minimem spánku nehodlám riskovat a tak spím v autě. Večer vedro ráno zima, ale rozhodně jsem se vyspal a ráno se mi dokonce ani nechtělo vylézt. Po snídani (hnusných studených párcích konečně opouštíme toto místo. Cestou se chme zastavil na rozhledně Výhon, ale kvůli uzavřenému sjezdu na Židlochovice na to kašlem. Odjíždíme tedy rovnou do severních Čech, cesta přes celou republiku se zdá až překvapivě krátká. Zastavujeme jen u Vlašimi, v Praze a na oběd kousek za Děčínem. Do Rybniště dorážíme asi kolem 17 h.? Náš penzion se jmenuje Relax, směji se tomu dlouho ale po příjezdu na místo jsem opravdu velmi mile překvapen. Příjemná recepční "nebo jak se té postavě říká" nám dává pokoj č. 13, je podstatně větší než v Rakvicích rozdělen na 2 části s vlastním hajzlíkem a koupelnou. Jen wi-fi jim nějak nejde, to už je ale detail. Jdeme na procházku, cestou narážím na budníčka lesního a na louce neúspěšně provokuji chřástala. Zajimávý tu však je velký výskyt pěnic slavíkových. Určit se zde dá podle hlasu bezpěčně, oproti těm moravských co jsou zdeformovány černohlávky.Večer si pak už konečně lehám a dobře spím.
Místní krajina je zajímavá....

Další den vstávám až kolem osmé a pak jdeme na společnou snídani. Taky musím jen chválit, džem je tu už více džemem a výběr v podobě švédských stolů je bohatý. Po snídani razíme vybrat peníze do Krásné Lípy, když nepočítám ty negry je opravdu krásná. Mají tu velké infocentrum a hezké náměstí. Ale už k hlavnímu výletu. Pravčická brána. Auto necháváme na Mezní Louce (Hřensko) a jdem po červené značce. Škoda že jen opačným směrem... Ale tak 2-3 km do kopce na rozehřátí :) vracíme se na výchozí stanoviště a z tama už jdeme dobře. Čeká nás 6 km co se zdá nakonec jako 1 x tolik. Cesta je moc pěkná, ale tak trochu "Václavák" když už tu potkáte i lidi z Přerova. Na vrcholu se zas platí, za vyhlídku. Tady to dáme, jmenujeme se přeci Boháčovi.... Výhled je úžasný, jen fouká jak prase. Zpátky se rodiče hádají kvůli cestě a obavám mamky abychom stihli objednanou večeři. Projíždíme se na lodičkách, je to pěkné, jen kdyby vám z nejlepšího místa nevyhnal nějaký čokl. Celý den, všude jen samý pes, už na ně mám fakt alergii. Stejně jako na ty Číňany nebo co to je, v ruce iPhone 6 a všude se jen fotí. Nakonec vylézáme na kopec a jdeme k autu. 17 km dnes. Velmi slušný výkon. Večeři stíháme úplně v pohodě. Je opět výborná. Pak valím na pokoj psat právě tento článek. Rodiče se ségrou zatím hrajou karty. Tím den končí a jdem spát.
Cestou na Pravčickou bránu

Ráno se budím kolem půl osmé a jsem dobře vyspaný. Mám dnes nějak chuť mít trochu klidu a projet blízké okolí. Nejedu tedy s rodiči a beru koloběžku a vyjíždím na Velký rybník. Je opravdu dost velký, ale bez ptáků, na hladině plují 4 kachny a tím to hasne. Jedu dál a dojíždím do lesa, ani tam mě nic nenadchlo. Rozhodl jsem se tedy, že zkusím zajet do Varnsdorfu-dojel jsem. Celkem pěkná nenáročná trasa, město je docela hezké, jen se nesmíte dívat na lidi co tu žijí (60% negros) kupuji si turist. Známku a jedu si sehnat něco k svačině. Nacházím se asi 3-4 km od německých hranic, láka mě to...Nakonec se rozhoduji pro a opouštím na krátko ČR dojíždím až do města s hrozným názvem Seifhennersdofr. Jde okamžitě poznat že nejsem v mojí zemi- čistota, pěkné okolí, hezké stezečky. Sedám pod lípu a svačím, pak to balím a jedu zas zpět, z Varnsdorfu už jinou trasou, je hodně do kopce tak jdu pěšo, předbíhá mě kůň a já slyším neznámé dravčí hlasy. Ty patří jestřábům a jdu okamžitě fotit. Moc to nejde, jsou hodně plaší. Pomalu dojíždím do Penzionu a odpočívám. Z toho dne vše...
Město Varnsdorf

Den poslední kolem desáté opouštíme úžasný penzion a vyrážíme směr Liberec. Tam necháváme auto a jen díky mé koloběžce jedeme na lanovku jako první! Lanovkou jedeme na Ještěd 1012 m.n. m., výhled je moc pěkný, dívám se na místa kde natáčí videoklipy k hudbě Paulie Garant a kochám se hlavně výhledem na Liberec. Je zataženo a slabý opar, přesto jde vidět i Sněžka. Pak si půjčujeme koloběžky (a já se svojím) se chystáme na sjezd dolů do LB. Bureruji všechny zavazející a hajzly s ocasem a pouštím rychlost až na 55,0 km/h, druhá jede překvapivě mamka (min.40 km/h)
a taťka jede poslední aby dohlížel na ségru. Dole jsme asi za 7-8 minut, celou jízdu natáčím z batohu na GoPro.
Pak dáváme oběd v okolí Turnova a zajíždíme na VN Rozkoš, nikoliv kvůli koupání ale ptákům. Pozoruji racky malé, bouřní a orlovce, jinak je to spíše slabší. Pak se zastávkou v Hradci dojíždíme pozdě věčer domů.
Liberec z Ještědu


Díky za přečtení!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama