Červen 2016

První noc sám v horách

10. června 2016 v 17:26 | Ondřej Boháč |  Výlety a cesty za ptáky
Už v týdnu přemlovám mamku aby mě pustila. Až do čtvrtka s tím souhlasila, pak si ale teprve začala uvědomovat oč vlastně jde. Nakonec to ale díky taťkovi stejně vyšlo a tak vo půl šestý k večeru vyrážím autobusem na Tesák (Hostýnské vrchy) procházím se a hlídám radar kvůli možným bouřkám. Ty nakonec naštěstí nejsou. Místečko ke spaní nalézám cca o půl deváté večer. Nachází se v oblasti Humenec (cca 700 m. n. m.) mezi Čerňavou a Kelčským Javorníkem. Rozbaluji stan a pomalu lehám mezi nízké smrky. Spím pod širákem. Dobrou noc mi dává sluka co hlídkuje a několikrát přelétá nad mou hlavou, krásné.
Kolem pobíhají nějací hlodavci kterými jsou nejspíš myšice. Tma přichází, v lese je klid, nechodí tu překvapivě žádná zvěr. Houkají z dálky jen puštíci. Usnout však nemůžu a to ne kvůli tomu že bych se bál ale kvůli hnusné migréně kterou mám až do dopoledne dalšího dne! Po asi dvou hodinách spaní vstávám lehce po 4 hodině. Opět létá sluka a já vyrážím s bolestí hlavy na Kelčák, je krásné být sám na rozhledně hned po ránu. Cestou narážím na celkem 7 strakapoudů bělohřbetých! Budníčky zelené- cíl cesty však nenalézám. Náledu mi to nekazí, druhý den je krásně a tak si to snažím užít. Kolem 10:20 odjíždím zpět do Přerova.

Skvělý zážitek!

VTV Odry 27.5-29.5.2016

3. června 2016 v 17:54 | Ondřej Boháč |  Výlety a cesty za ptáky
Pátek- Omluvenka ve škole prošla, jdu o hodinku dřív domů a spolužáci zas jen nepříjemně závidí, "no jo, kdyby vás bavila ornitologie" jsem si v duch řekl. Jdu na vlak, rychlíkem dojíždím do Přerova. Doběhnu domů, ani se nestihnu najíst jen vyměním věci a zas valím na nádraží. Kupuji jízdenku a kradu se pomalu k nástupišti, dal bych si ještě alespoň párek. Za 2 minuty odjíždí vlak, tak raději ne. Cesta plyne rychle a za chvíli vystupuji v Suchdole n. Odrou. Zděšeně přemýšlím, odkud ten vlak do Klokočova vlastně jede, ale nalézám ho. Vlak je plný skautů, to je něco na mě, fakt.
Dojíždím ještě i s jedním člověkem na místo a prohlížíme si chatu, po chvilce doráží majitelé a zavalují nás informacemi kde co je. Jediný co jsem si z toho zapamatoval bylo přivázat lavečky (což jsem nakonec stejně neudělal). Postupně doráží další účastníci a po pár hodinách jsem rád že nás tu nakonec není až tak moc. Parta lidí je super, povídáme si smějeme se a poněkud kostrbatě vymýšlíme plán na zítra. Mezi tím však ještě vyráříme na chřástaly. Někteří slyší, někteří se musejí spokojit jen s kvičícími divokými prasaty. Je tma, ubýhají poslední minuty dnešního dne a Dan stále nadějně dělá chřástala. Já se kochám blikající bouřkou někde nad Polskem. Mít tu techniku a čas to by byla nádhera, mít to i s hvězdami. Pomalu se sjíždíme k chatce a postupně jdem spát, já usílám až dost po jedný ráno.

Sobota- 4 hodiny ráno, sotva jsem usnul zase vstávám, ptáci zpívají na plné zobáky a my se připravujeme vyrazit do terénu. Honza Vidlař a zbytek osazenstva mě vyhazují jako prvního. Vystupuji si tak ve vesničce Horejší Kunčice a okamžitě začínám hodinovku. Druhy jsou dobré, pěnice slavíková, ťuhýci a třeba kvíčala na hnízdě. Ukončuji třetí desetiminutovku a vycházím z vesnice, nad hlavou mi proléztá luňák červený ani to moc neprožívám, přitom ani nemám tušení že o pár dní později budu jeho pozorování po telefonu popisovat přes 20 minut. Je to tu prý vzácnost. Pokračuji v hodinovce která se blíží ke konci. Prohlížím posekané pole, tam sedí divný dravec připomínající přerostlou káni. Po přiblížeí zjišťuji že jde o orla křiklavého! Jdu blíž, dokumentace takového druhu je víc než nutná. Daří se. Dravec přeletuje a já ukončuji hodinovku. Jdu pomalu zpátky, když najednou, dravec, co to?? Další orel křiklavý! To je neskutečné, jdu si i ho ještě vyfotit a chvilku se taky kochám, pak odcházím směr Slezká Harta. Kolem řeky Moravice zpíva téměř 10 samců cvrčilky říční, to je nádhera. Potkávám i pěnici vlašskou, včelojeda, datly a další. V hodinovkách moc času na hledání hnízd není a tak tím stíhám projít větší část území. Po 3 hodinovkách čekám v Bílčici na Honzu, Jindru a ostátní. Zastavujeme se na nějákém rybníčku a pak sjíždíme k chatce. Ostatní doráží později. Odpoledne odpočíváme a později se jdeme projít po okolí. Podaří se nám prokázat hnízdění datla a strakapouda. Večer začíná foukat a v dálce opět bliká obloha. Z večerního "lovu" chřástalů a křepelek sešlo.
Neděle- Spím opět venku, kolem půl druhé ráno se vytváří přímo nad námi docela silná bouřka s především blízkými údery blesků. Bohužel prší i ráno a tak už se nikam nedostanem a postupně se rozjíždíme domů. Na nádraží v Suchdole nás fascinují vlaštovky hnízdící v nádražní budově. Dokážou si samotné otevřít dveře nálétávání na čidlo pohybu které otevírá dveře.

Zhodnocení akce: Velmi vydařená, poznal jsem krásný a zajímavý kraj, poznal partu skvělých lidí. Počasí nám až na neděli také přálo a ptáci byli také. Trošku mě mrzí nevydařený odchyt ale tak snad to vyjde jindy. Všem moc díky!

Orel křiklavý