Kroužkování v Tovačově: AKTUALIZOVÁNO

24. srpna 2018 v 17:00
17/18.9.Večer hned po práci přijíždím na svůj flak, a zase sám. Natahuji pro strnady 16 m. do rákosí a zbytek do bezu. Dneska mi to všechno jaksi "nejde" a tak natahuji síť na lelky až za tmy. Reprák u sítě na lelky při venkovní kose (+3°C) umírá už ve 2 h. a jelikož se do tý doby nic nechytlo, kašlal jsem na to a šel spát. Až kolem 5:45 jsem roztáhl sítě. Ranní pohyb v bezu byl tentokrát slabý, strnadi rákosní však nezklamali. Chyceno 42 ptáků 10 druhů
Strnad rákosní (21 - rekord), pěnice černohlavá (5), pěnice hnědokřídlá (2), pěnice pokřovní (1), budníček menší (8), pěvuška modrá (1), rákosník proužkovaný (1), rákosník obecný (1), červenka obecná (1), budníček větší (1)


Večer 15.9.Po práci a zase sám vyrážím neplánovaně na večerní chytačku. Tentokrát i v jiné sestavě sítí. Po delší době natahuji do rákosí (16 m.) a 28 m do bezu. V rákosí pouštím napřed strnady rákosní - ty jsem díky perfektní uspěšnosti nechal hrát až do tmy, pak sýkořici a konipase lučního. V rákosí jsem při vytahování strnadů uslyšel sýkořici, a tak jsem ji okamžitě pustil, bylo jich tam víc, ale chytl se až asi po 20 minutách starý samec s kroužkem. Před devátou večer jsem odjel. Chyceno 29 ptáků 9 druhů
Strnad rákosní (17- jednoznačně místní i můj nejlepší odchyt), strnad obecný (3) pěnice černohlavá (1) rákosník obecný (1) proužkovaný (1) cvrčilka slavíková (1) sýkořice vousatá (1), budníček menší (3), sýkora koňadra (1)


10/11.9.Po půl měsíci jsem se konečně zas dostal ke kroužkování! Je všední den, a tak nikdo nemá čas, i já jedu až po práci. Natahuji standart v bezu na jednu síť na lelky. Večer klasicky hraju strnadům obecným a dnes to šlo zatím nejlíp!
Chytá se jich 6. Celkově je večer na chytání lepší než obvykle. Mimo jiné se ukázal nějaký uletěý alexandr, z našich ptáků pak asi 25 konipasů lučních (pokus o odchyt neúspěšný) a večer opět pustovky. Povedlo se odchytit několik nových druhů, ráno za deště pak bez hlasu 3 modráčky! Chyceno 39 ptáků 11 druhů
Pěnice černohlavá (13), hnědokřídlá (3), slavíková (1) strnad obecný (6), červenka obecná (4), lejsek šedý (1-první!, střízlík obecný (1-první), budníček menší (2), vetší (1-taky první), rákosník obecný (4), slavík modráček (3)

27/28.8. Pravidelné odchyty se bohužel chylí ke konci, poslední dny volna brzo nahradí pracovní povinnosti, a tak počet odchytů během měsíce značně klesne. Pro tentokrát vyrážím chytat zase s T. Oplockým, dále se k nám přidává návštěva ze severu Čech: Jiří Rubeš. Při natahování bezových sítí jsem upozornil kluky na podezřelý hlas, který se ozýval chvíli nad námi. Tento hlas naprosto jistě patřil KULÍKŮM HNĚDÝM. Bohužel se nám je na obloze nepodařilo dohledat. O chvíli později stejným způsobem zaznamenáváme kolihu velkou. Večer jsem zjistil, že jsem nechal doma dlouhé kalhoty, na to J. Rubeš zase zapoměl mikinu! Dnešní noc bude premierová v jedné věci, a to té, že zkusíme natáhnout dvě vypůjčené sítě a celou noc hrát lelky. Což šlo podle plánu. Již o půnoci jsme všichni málo oblečení dostali pěkně "na prdel" za jasné noci teplota krutě slezla k 6°C, a do svítání klesla až na 4,3°C. Každopádně noc byla úspěšná: 2 lelci - starý samec a mladý samec.Od jedné hodiny jela taky nahrávka slavíků a cvrčilky z. Večer se opět ukázaly pustovky, jedna dokonce málem padla do sítě. Dalším překvapením byl s. modráček chycen ráno bez nahrávky. Chyceno a kroužkováno 32 ptáků 9 druhů
Pěnice černohlavá (15-jedoznačně nejsilnější tah zatím) pokřovní (3), rákosník zpěvný (2), slavík obecný (2-téměř určitě poslední letošní) cvrčilka zelená (5), lelek lesní (2), slavík modráček (1), budníček menší (1), strnad obecný (1-chycen až ráno, večer nešli)

22/23.8.Tentokrát dojíždí na návštěvu jako pomocník můj dobrý kamarád Filip Petřík. Ve stejnou dobu jako vždy natahujeme sítě (pouze do bezu), k tomu taky zcela poprvé přidáváme 18 m. síť + 6 m. do rákosí. Po natažení pouštím k sítím nahrávka vrabce polního, aby se na ukázku třeba 2-3 ptáci chytli už večer. Na další kontrole máme v síti přes 20 vrabců polních! Tohle jsme určitě neplánovali. Zábavu jsme tak měli až do další kontroly. Večer nám u aut stejně jako ráno kroužily 2 pustovky! kolem půnoci zapínáme mix cvrčilky zelené a slavíka tmavého. Ráno nám ukázalo, že v noci výrazně táhly pěnice slavíkové, chytlo se jich více než normálně, a taky byly dost vidět. Chyceno a kroužkováno ptáků druhů 60 ptáků 15 druhů
Vrabec polní (17), pěnice pokřovní (5), hnědokřídlá (2-jejich tah začal slábnout), černohlavá (10), slavíková (4), červenka obecná (2-tah začíná), cvrčilka zelená (3), cvrčilka říční (1), strnad obecný (1) , strnad rákosní (2-jeden retrap z Hradečáku), rákosník obecný (4), zpěvný (4), proužkovaný (4), slavík obecný (1), ťuhýk obecný (1)

18/19.8.Stejně jako minule jsem dnes vyrazil s L. Rubáčovou, večer se k nám přidal ještě její manžel s Tomášem Procházkou. Sítě natahujeme stejně jako minule, pouze já do bezu přidávám dalších 6 m., a k tomu stavíme 30 m. bahňákovek na lelky. Ptáci v noci táhli velmi dobře, ve vedení s ťuhýky obecnými, kteří večer nikde nebyli, naopak ráno doslova všude! volně se zde pohybovalo i přes 20 ťuhýků. Chyceno a kroužkováno 148 ptáků 19 druhů:
Slavík modráček (5- noční tah musel být opravdu výrazný, protože dříve tu žádný chycen nebyl!) rákosník proužkovaný (23), zpěvný (35), obecný (20), velký (7), ťuhýk obecný (13), pěvuška modrá (1), vlaštovka obecná (3), cvčilka zelená (2), cvrčilka slavíková (3), sýkora koňadra (2), poštolka obecná (1) pěnice slavíková (2), pěnice černohlavá (8), pokřovní (3), hnědokřídlá (6), strnad rákosní (10), strnad obecný (3) vrabec polní (1),

7/8. Pro změnu tentokrát vyrážím na svůj flek s L. Rubáčovou (Turčokovou). Do rákosí natahujeme 34 m. sítí, do bezu. Tah byl slabší, ale přesto se "pár" ptáků povedlo chytit. Mimo to se na lokalitě opět objevili vlhy a kvakoši. Celkem bylo chyceno 101 ptáků 17 druhů:
Rákosník obecný (12), rákosník zpěvný (11), rákosník proužkovaný (17), cvrčilka říční (1), cvrčilka slavíková (3), strnad rákosní (26), strnad obecný (3), slavík obecný (1), ťuhýk obecný (5), vlaštovka obecná (3), budníček menší (2), budníček větší (1), pěnice hnědokřídlá (4), pěnice černohlavá (9) sýkora modřinka(1), vrabec polní (1) pěnice slavíková (1)


3/4.8.2018První noční odchyt. Večer dorážím na lokalitu s Jožkou Chytilem a I. Krejčovou, natahujeme do rákosí Jožkovi sítě a do bezu moje. Navíc ještě na pole dravcovku s výrem. Větší množství sítí dělá svoje, a tak jsme během této akce kroužkovali: 135 ptáků 24 druhů:
Rákosník velký (1), rákosník zpěvný (30) rákosník obecný (25) rákosník proužkovaný (18), cvrčilka říční (1) , cvrčilka zelená (4), cvrčilka slavíková (1), poštolka obecná (1), sova pálená (0-ale jeden retrap), sedmihlásek hajní (1), vlaštovka obecná (1), sýkořice vousatá (1), sýkora modřinka (9), sýkora koňadra (2), ťuhýk obecný (2), pěnice pokřovní (1) , pěnice hnědokřídlá (5), pěnice černohlavá (3), pěnice slavíková (1) strnad obecný (3), strnad rákosní (18), drozd zpěvný (1), budníček menší (1), slavík obecný (5).

1.8. Na další odchyt jsem vyrazil zase s T. Oplockým, opět jen na dopoledne. Vzhledem k vedru, jsme dnes natáhli sítě pouze do bezu. Krožkováno 12 ptáků 5 druhů :
strnad obecný (3-jeden jediný den, kdy šli strnadi na hlas mimo večer), pěnice černohlavá (4), rákosník zpěvný (3), pěnice hnědokřídlá (1), sýkora koňadra (1).

24.7. Tentokrát se ráno scházím s Tomášem Oplockým a natahujeme sítě. Kolem osmé začínáme chytat, sítě máme stejně jako minule. Ještě než nastoupí odpolední vedro, kroužkujeme 24 ptáků 8 druhů :
Pěnice hnědokřídlá (3), pěnice černohlavá (2), strnad rákosní (1) rákosník obecný (3), rákosník proužkovaný (4), rákosník zpěvný (7), sýkora modřinka (1),sýkora koňadra (2)..



21.7. Pozdě odpoledne nabírám autem v Tovačově Dušana Řezáče a Tomáše Oplockého, za jejich asistence stavím v rákosí 18 m. síť, a v bezu dalších 20 m. po puštění mixu rákosinovýh ptáků se během asi 5 minut chytá 13 ptáků. Proto raději síť střežíme aby jsme to stíhali. Z povodně celonočního odchytu nás však vyhání blížící-se déť (který nakonec těsně nedošel) i tak jsme okroužkovali celkem 23 ptáků 9 druhů:
Pěnice hnědokřídlá (3), rákosník zpěvný (4), rákosník obecný (5), rákosník proužkovaný (4), strnad rákosní (1), cvrčilka zelená (1), cvrčilka slavíková (1), sýkora koňadra (2), strnad obecný (1).




Během července jsem začal pomalu hledat místo, kde budu v následujících letech pravidelně chytat na podzimním průtahu ptáky. Prvně vedla lokalita "Tabulový vrch" v Olomouci, z hlediska ptáků určitě super, ale bohužel v místě je poměrně velké množství bezdomovců, a na noční odchyty to tam asi vážně není. Druhý průzkum na lokalitě nedaleko Tovačova se jevil podstatně pozitivněji. Není na co čekat. O dva dny později jsem za asistence dvou pomocníků vyzkoušel první odchyt.
 

Strnadi zahradní 2018

29. července 2018 v 12:31 | Ondřej Boháč
Jak dopadl letošní monitoring strnadů zahradních na Opavsku?

Prvním letošním dnem mapování byl 26. květen. Již před tímto datem můj kolega zjistil na jedné lokalitě první dva samce a dále jedním pozorovatelem byla nalezena druhá lokalita
První oficiální mapování započalo kolem osmé hodiny ranní, byly zkontrolovány nejprve čtyři lokality, na kterých byl výskyt zaznamenán v předchozích letech, nebo by jim naopak v letošním roce mohla vyhovovat. Úspěch jsme zaznamenali až na páté lokalitě, která byla loni bez strnadů. Na lokalitě jsme zaznamenali dva zpívající samce. Na poli vedle koridoru, kde oba strnadi zpívali, byl totiž ponechán neosetý pás pole dlouhý cca 100 metrů a široký asi 5 metrů. Přesně takové ponechání volných ploch strnadi vyhledávají, protože volné plochy využívají k hledání potravy. Následně jsme našli ještě jednoho (nehnízdícího) ptáka, který nás překvapil na pastvině v lese! Při dalších kontrolách už zde pochopitelně nebyl zjištěn. O chvíli později nás překvapil další strnad zahradní, který zpíval neobvykle v sadu. Okolní prostředí však jeho nárokům odpovídalo. Následně jsme objevili další lokalitu, na které zpíval jeden samec. I zde byla vyhovující plodina, dalo se tedy očekávat, že i tento strnad již bude místní. Další dva samce jsme měli na již zjištěné lokalitě z předchozích dnů. Během prvního sčítání jsme tedy zjistili 7 samců na pěti lokalitách. Čímž jsme hned překonali konečný výsledek loňského roku. Po velmi úspěšném prvním termínu jsme usoudili, že bude nejlepší v mapování pokračovat hned příští víkend.


Jeden ze strnadů zahradních na první kontrole

2-3. června - druhá kontrola
Jelikož jsme z předchozích kontroly zjistili, že podle odlišného typu zpěvu, se samci nejspíš vracejí na stejná hnízdiště, a nebylo by špatné zkusit nějaké strnady také okroužkovat. Jako první jsem vyzkoušel odchyt na pravidelné lokalitě, tam však k mému překvapení žádný strnad nezpíval. Přesunul jsem se tedy na další lokalitu, kde byl na první kontrole jeden samec. Tentokrát na lokalitě zpívali hned tři samci! Jednoho se po několika hodinách podařilo odchytit a okroužkovat. Mimo zvýšení počtu samců, bylo také skvělou zprávou zjištění přítomnosti samice, která velmi pravděpodobně patřila okroužkovanému samci.
Obvykle je přítomnost samice prakticky nezjistitelná, z dřívějších zkušeností se dá nejlépe zjistit při obsazování lokalit a stavbě hnízda.
Druhý den se ke mně připojil opět Ondra Škrabal a projížděli jsme další oblast, která se nachází severně od obvykle obsazované oblasti. Bohužel v této oblasti jsme již žádného zpívajícího samce nenašli. Vydali jsme se ještě vyzkoušet odchytit strnada, kterého jsme našli minulý víkend. Ihned po příjezdu na lokalitu, jsme samce znovu našli. Sítě jsme natáhli na dvě místa, a po asi hodině se nám ho podařilo odchytit na cestě vedoucí po okraji sadu. Tento odchyt se pro nás ukázal nakonec jako velmi důležitý, následně mi totiž poslal jiný kolega nahrávku strnada, kterou zde pořídil před dvěma lety. Podle typu zpěvu se domníváme, že se jedná o stejného samce. Protože jeho zpěv se liší od typu který zde převládá. Tento odchycený strnad byl nakonec naším posledním pozorovaným v této sezóně.

Odchycený strnad zahradní v Sosnové (Foto: Ondřej Škrabal)

1. července - třetí (poslední) kontrola
Na další kontrole jsme projížděli dříve pozitivní lokality a zkoušeli i nové. Bohužel se však opět ukázalo, že v červenci je již vyhnízděné páry nemožné dohledat. Reakce na nahrávku je již nulová, a mladé ptáky se nám letos ani loni dohledat nepodařilo. A to i přes to, že například loni samec viditelně mláďata krmil. Ta však byla zřejmě ještě na hnízdě, nebo ukrytá v hustých křovinách. Následné "posezónní" kontroly na dvou místech, kde ještě zkoušel strnady hledat O. Škrabal byly neúspěšné. Podařilo se ale objevit alespoň další dvě lokality strnadů lučních, který zde také není zcela běžný.

Popis chování:

Naši strnadi se na hnízdiště vrací pravděpodobně nejdříve počátkem května. Následně začínají samci zpěvem obhajovat zpěvem vybraná teritoria. Není ničím neobvyklým, že na některých lokalitách má jejich výskyt až dokonce shlukovitý charakter. Loni se například povedlo zaznamenat na linii cca 0,5 km až 4 zpívající samce, kteří vůči sobě neměli absolutně žádnou agresi, a to i když se mezi dvěma zpívajícími samci pohybovala samice která nosila stavební materiál na hnízdo! I během letošního roku byli zaznamenáni například 2 intenzivně zpívající samci jen několik desítek metrů od sebe.
Začátek hnízdění je individuální, záleží na tom, kdy, a zda vůbec se samci podaří s nějakou samicí spárovat. Někteří nespárovaní samci aktivně zpívají i a začátku července, naopak u hnízdících ptáků zpěv striktně končí v poslední červnové dekádě. Období krmení mláďat přichází průměrně kolem 5-15.6. Opět však záleží na tom, kdy hnízdění započalo.
Zkušenost z odchytu: reakce na nahrávku je v období hnízdění překvapivě o hodně vyšší než například u strnadů obecných, kteří podobně reagují pouze při obhajování svého teritoria.
Zatím nejméně informací máme o samicích, jejich pozorování je i v době krmení mláďat téměř nemožné.

Shrnutí výsledků:

Během letošního roku jsme stejně jako loni udělaly 3 hlavní kontroly. První byla určená k hledání potenciálních lokalit a zpívajících samců. Stejně tak tomu bylo i na druhé kontrole, tam jsme ověřovali přítomnost již zjištěných samců a kroužkovali jsme dva samce. Třetí kontrola měla za cíl dohledávat mláďata a možné nespárované samce. Během těchto tří hlavních kontrol jsme došli k těmto výsledkům.
- 9 zpívajících samců
- 5 obsazených lokalit
- Jedna prokazatelně pozorována samice + pravděpodobně další na jiné lokalitě
- maximum zpívajících samců na jedné lokalitě: 3 zp. M.
- dva okroužkovaní samci
Popis biotopu:
Stejně jako loni, strnadi zahradní preferovali olšinové nebo topolové biopásy v otevřené krajině. Ve většině případů v těchto biopásech byl také menší vodní tok. Jako nejdůležitější se však stále ukazuje výše zmíněná volná plocha. Tím je myšlen úhor, neosetá část pole anebo později rostoucí plodina (většinou mák, řepa, kukuřice). Někdy postačila i nevzešlá řepka. Strnadi se tradičně ukazovali v sušší oblasti na západ od Opavy, v této oblasti je méně srážek, proto jsou mnohdy některé plodiny méně narostlé, nebo vzcházejí pomaleji.


Závěr a zhodnocení hnízdní sezóny
Letošní rok považujeme za velmi úspěšný, v roce 2017 se podařilo objevit pouze 5 samců na dvou lokalitách. Mimo to se letos také ukázali na lokalitách, kde byli již několik let nezvěstní. Kromě mapování na Opavsku, se relativně nedaleko této populace podařilo najít P. Molitorovi další čtyři samce na jediné lokalitě. Dále ještě existuje jeden náhodný záznam jednoho zpívajícího samce (od L. Praus), na této lokalitě však při následných kontrolách již nebyl zjištěn. V součtu bylo v celém Slezsku zjištěno tento rok minimálně 14 zpívajících samců na sedmi lokalitách! Za velký úspěch lze považovat i první dva okroužkované samce.
Strnadům zahradním se máme v plánu věnovat i v dalších letech, do budoucna bychom chtěli zmapovat také severovýchodní stranu Opavska, kde ještě před několika lety bývali strnadi zahradní také. Dále je v plánu pokračovat v nahrávání zpěvu všech samců a také se pokoušet o jejich kroužkování za účelem zjištění návratnosti jednotlivých ptáků.
Jelikož je mapování v takto velké oblasti časově náročné, uvítáme případné pomocníky do dalších let. V případě zájmu podílení se na mapování se mi prosím ozvěte na email -bohc.ondra@seznam.cz

Strnadi zahradní

27. května 2018 v 19:58 |  Výlety a cesty za ptáky
Plán na víkend již v týdnu byl jasný - monitoring strnadů zahradních. Situace se ovšem zkompikovala, když mi v pátek nedošly kroužky. Nemělo tedy úplně smysl "zabít" zas celý víkend. Píšu tedy kolegovi, s tím se rychle domluvám, a místo autem tedy (zase) jedu do Opavy vlakem. Objíždíme několik dobrých lokalit ale dlouho nic, nakonec na asi čtvrté lokalitě konečně slyšíme to, co potřebujem. Ke strnadovi docházíme po pár minutách, provádíme dokumentaci jak ptáka tak biotopu. Brzy se ozývá druhý, jedeme dál. Z auta přidáváme dalšího samce a v lese si fotíme úplně maličké srnče. Pak jedeme do sadu hledat s trochou nadsázky špačky růžový. Potkáváme dalšího strnada, krásné pozorování na pár metrů. To je lepší i než ten špaček. Ondra mě vysazuje ve Vávrovicích a pak si jede něco vyřídit domů, brzy je zase zpět a pokračujeme v mapování - další dvě lokality! To je neuvěřielná paráda. Pak sbíráme pro Ondrův projekt do školy nějaký rostliny, tím se něco přiučím a poznávám nové lokality. Odpoledne končíme a já mířím zpět domů s velmi hřejivým pocitem u srdíčka. Libuji si, jakou skvělou práci jsme dnes odvedli. Příští vejkend asi znova :-)

 


Lejskování 6.5.2018

8. května 2018 v 19:54
Budík zvoní 4:55 - je čas vstát. Celkem rychle se pakuji z chaty a mířím autobusem na hřeben. Jelikož se nebudu vracet na stejné místo, auto jsem nechal na chalupě a využil jsem "po staru" autobus. Za chvíli jsem na místě, po chvíli se ukazuje kos horský a já se rychle přemisťuji k mému beskydskému fleku. Chodím sem už nějakou dobu. Úplně si vzpomínam na to, jak jsem sem naivně jel kdysi na jaře před lety najít uralku. Od té doby uděhlo mnoho času a já to tu konečně poznal a získal jsem zhruba přehled kde co hledat. Letos jsem nějak áhodně zjistil že takhle pěkná oblast je ještě asi 2 x větší než jsem ji znal. Proto tu trávím zase více času. Přicházím na místo, kde začínají buky a kleny. Je tu už šílenej podrost. Úplně se tu zase ztrácím, v zimě vidím třeba i kilometr lesa a teď sotva přes 4 stromy. Začíná ještě dost foukat, říkám si, že pustím lejska jestli se neozve. Zjišťuji že reprák zůstal doma. Hm, super. Z mobilu to není absolutně slyšet a tak pokračuji dál. Není tu skoro nic. Konečně docházím na lesní cestu kterou dobře znám, tady míň fouká a je tu lepší rozhled. Lejsek nic. Pokračuji rychle dál k tzv. "uralkovišti" těsně před ním slyším vzrušeného drozda. Zastavuji a chystám foťák, nejspíš to bude zase kuna lesní, ale co kdyby už konečně rysík? Nic nevidím a hážu to za hlavu. Udělal jsem asi 10 kroků dál, a něco jakoby mi dalo pěstí a řeklo "Vole, vrať se!" Dělám 5 kroků zpět, drozd už mlčí a já jen tak tupě zírám do husté buko-smrčiny. Mezi dvěma kmeny je nějaká silueta. Sakra, není to uralka? Dělám fotku, koukám na to, a fakt že jo!! Neuvěřitelný! 4 roky práce a konečně jsem si ji našel. Sedí zády asi 20 m., nevnímá. Snažím se vylepšit pozici a nadejít jí zepředu aby o mně věděla a nebyla překvapená. Ztrácím ji, rychle se vracím zpět, našel jsem ji znova na stejném místě. Musím to risknout zezadu. Listí šustí, větve křupou a uralka se po pár krocích otáčí ze spánku. Moc šancí mi nedá a přeletuje o dalších 20 m. dál. Jednou si houkne a z druhé strny okamžitě reaguje další. Nádhera! Velmi emotivní zážitek. Pokračuji dál hledat lejska. Po 5 minutách slyším známý zpěv, docházím přmo k němu. Starý samec si to zpíva naplno na pařezech. Je to krása, připadám si jako v tom filmu "Vlčie hory" (který mám hrozně rád). Lejsek tam přesně takhle zpívá taky, atmosféra opět dokonalá, dělám i nějaký fotky. Ale je mizerné světlo. Nevadí. Nahrávám hlas. Vůbec se mi nechce pryč. Po pů hodině už ale musím. Dalšího lejska už nenacházím, a tak mizím z kopce. Cestpu už nic mimořádného nepotkávám, Dnes 100% spokojenost.
Uralko, lejsků: díky!

Jak jsme ve škole koukali na hokej

23. února 2018 v 17:49 | Ondřej Boháč |  Ostatní
Tak trochu z jiného soudku, ale super zážitek.

23.02.2018 na zimní olympijských hrách v Korei se hraje dnes důležitý semifinálový zápas s Ruskem o postup do finále. Zápas začíná před devátou hodinou, a samozřejmě větší část všech studentů (i učitelů) by tento zápas rádi sledovali. Ještě před koncem první hodiny nám učitelka z matiky dobrovolně pouští začátek zápasu. Brzy však hodina končí, mezi tím většina naší třídy odešla. Následně však přichází prvačky a většina z nich se okamžitě dívá taky. Přestávka po 5 minutách končí a já se spolužákem po zvonění už uháníme do češtiny, ukecáváme učitelku abychom se mohli vrátit. Hokej nám pouští s jejím opožděným příchodem v učebně češtiny, tam však nejde spustit a tak se téměř bez nějakého zeptání okamžitě běžíme zpět do matiky. Postupně přichází ještě několik holek ze třídy. S radostí koukáme s holkama na hokej. Od poloviny druhé třetiny (to už začíná třetí hodina) se po několika výpadcích přemisťujeme do další učebny kde je už asi 25-30 dalších studentských diváků. Teď jsme naprosto ovládli školu. Veškerý harmonogram a rozvrh se úplně sesypal. Brzy se nás v učebně schází možná dobře 40. Je to krása, polovina sedí na patrové podlaze na "schodech". Je nás tu namícháno cca 5-7 tříd. Přitom se tu stále střídají další lidi. Samozřejmě dochází i k nějakým družbám - bez toho by to ani nešlo :-) Výsledek nám moc nepřeje, a já se těšil na naši branku a ten výbuch co by se tu stal. Hokej zasahuje až do čtvrté hodiny. Máme psat písemku. Všichni z naší třídy po zvonění už odchází, jen já a kámoš bez vyrušení dál sledujeme konec zápasu, je nás tu stále dobře 35-40 (víc už se nás sem nevleze). Po asi 3-4 minutách pro nás dojde učitel a s mstivým úsměvem povídá "jak chcete" a odchází. Tím nám chtěl říct, že to nám v písemce co zbytek píše moc nepomůže. Je nám to úplně jedno. Puk lítá kolem ruské branky ale brzy ho dostáváme nakonec my do prázdné. 0:3. Na posledních asi 20 vteřin zápasu už chce i můj kámoš jít do hodiny, ale říkám mu, že těch pár vteřin už nám nepomůže. Dokoukáváme to a jdeme do třídy, sedáme a píšeme test. Stejně jsme skoro nic nevěděli :-) Další hodiny už máme informatiku a v angličtině nás učitel posílá domů.
To nebyl vůbec špatný den ( i přes tu prohru)...

Ornitologie 2018 - jaké mám plány?

6. února 2018 v 18:04 | Ondřej Boháč
Plány na rok 2018 se začaly pomalu rýsovat až koncem roku 2017. Po skončení hnízdního atlasu (2014-2017) jsem byl téměř bez "práce".
Dlouho jsem přemýšlel nad tím, čemu se budu v následujícím roce věnovat. Postupně však přicházely nápady a nakonec to vypadá, že budu mít zase práce až nad hlavu...
Priority letošního roku jsou tedy následující:

-Mapování ptáků ve VVP Libavá - možnost, které si neuvěřitelně cením. Libavé budu věnovat letos asi nejvíc času
-Mapování ohrožených druhů v ptačí oblasti Horní Vsacko - zatím se vyřizuje povolení ke vstupu do NPR a PR ve které se budu ve spolupráci s místními kolegy věnovat monitoringu lejska malého, čápa černého, strakapouda bělohřbetého atd.
-Monitorig sov v okolí Šternberka - únor až duben, pomocí diktafonů a také vlastního úsilí se pokusím alespoň částečně zmapovat sovy v oblasti, kde se jim již dlouhou dobu nikdo nevěnoval.
-lejsci malí v okolí Šternberka: další krátký monitoring se zaměřením na lejska malého (sběr nahrávek atd.)
-mapování pěnic vlašských na Olomoucku a Bruntálsku: menší monitoring s cílem zjistit početnost tohoto druhu v tomto území a zvážit v následujících letech možnost systematického kroužkování tohoto druhu.
Strnadi zahradní na Opavsku- na mapování "hortulan" bych rád navázal z předchozího roku, kde jsem se ve spolupráci s Patrikem Molitorem snažil zjistit počet samců na Opavsku.
-průzkum jednotlivých lokalit: pokud zbyde čas, mám v plánu navštívit několik zajímavých lokalit a pokusit se na nich prokázat cílový druh. Např. hnízdění bekasiny otavní jedné mokřadní lokalitě na Olomoucku

Úvodní "článek"

6. února 2018 v 17:43 | Ondřej Boháč |  Mapování ptáků ve VVP Libavá 2018
Mapování ptáků ve VVP Libavá? Ano. Je to tak. Mít přátele na dobré straně je vždy k něčemu dobré. A tak když se mi naskytla příležitost zažádat si o povolení ke vstupu do VÚ Libavá neváhal jsem, a žádost si společně s kolegy zažádal. Před týdnem jsem se dozvěděl, že nám je uznaly. Skvěle! Dnes (6.2.) jsem se tedy sešel s novými i již známými kolegy. Plány na tento i následující roky se ttedy mohly začít plánovat. Mezi hlavní projekty bude patřit sčítání populace chřástala polního, bekasiny otavní a také bodové sčítání dravců. V neposlední řadě taky atlas ptáků Libavé.

Do této rubriky budu (nejspíš) přidávat občas nějaké zážitky z mapování a setkání s ptáky. V článcích však budu nekonkrétní a nebudu mimo ptáky a přírodu rozvádět žádné informace o VVP. Čekejte spíše tak několik vět, než obsáhlou slohovku. Vzhledem ke striktnímu zákazu focení se tak bohužel nadočkéte žádné dokomuntace (a to ani ptáků). Ale možná se tu dočtete alespoň něco o ptácích.

Šternbersko 17.12.2017

17. prosince 2017 v 21:06 |  Výlety a cesty za ptáky
Ráno vyrážím do Horní Loděnice. Po příjezdu je tu asi 1 cm nového sněhu a lehce pod nulou, do toho se střídá nízká oblačnost, sněžení a snaha slunce. Vylézám z obce, pozoruji 160 čížku a pomalu přecházím do polí. Docházím k 5 stromům kde jsem skoro přesně před dvěma měsíci pozoroval tah a užíval si tří stovek jikavců. Vzpomínám na to, prolétá tu jen jedna čečetka. Pole, kde se tahda jikavci živili je posečené. Ovšem z nenadání se ukázalo hejno 320 ptáků. Konopky? Byl mů první dojem...Ne! Vždyť to jsou jikavci! Možná to samé hejno (?) co tu bylo i před tím se tu rozhodlo přezimovat. Sedají na 2 stromy a jsou blízko. Je to zcela čisté hejno, to vidím poprvé, že tam není žádný jiný druh. Kochám se, sluníčko dává ptákům ještě hezčí barvu. Po pár minutách se zvedá a letí se znovu nazobat. Udělali fakt radost!
Jíkavci

Další asi 3 kilometry potkávám pouze datla a pár běžných ptáků, po opuštění obce Dalov vycházím na 2 hodiny mimo
civilizaci. Nepotkávám žádného člověka a ani neslyším žádný hluk z dálky. Relax jako prase! Už kousek za baráky vidím pomyslný cíl této výpravy - káni rousnou. Na louce sedí 1 mladý pták. Pokračuji dál a pozoruji další 2 rousňačky, obě jsou to staré samice. Jedna z nich mi později krouží dost nízko nad hlavou a tak mi dopřává i fotky. Mezi tím jsem našel zajímavý mikrobiotop tvořený nízkými keři, občasnými porosty plevelů navazující na husté, asi 15-20 let staré břízy. Je tu několik strnadů a jedna poletující čečetka, z lesa slyším parukářky. Pokračuji dál po loukách, na cestě se ukazují dvě krasné a krotké čečetky zimní, do toho padá sníh a vypadá to tak líp než bych si mohl přát.
Čečetka zimní

Potom se chvíli střídají louky s roztroušenými lesy, i tu přelátá další káně rousná. Na horizontu kde lesy opět předávají žezlo loukám dávám krátkou přestávku s teplým čajem. Začíná sněžit a sněží víc a víc. Na kraji u malého lesa se krásně ozývá další datel a o chvíli později pozoruji postupně dalších 5 kání rousných. Bonusem před koncem vycházky je ještě jedna čečetka. V Huzové pak zase scházím do civilizace a mizím do toho našeho hnusnýho města.
Káně rousná, symbol dnešní vycházky

"moje" ptačí oblasti

25. října 2017 v 18:49 | Ondřej Boháč |  Ostatní


Hlavní (obecný) pohled:
S mým stylem ornitologie bych leckomu popletl hlavu, "mé" lokality se totiž za ty 4 roky co se intenzivně věnuji ptákům pomerně často měnily a to většinou v závislosti na to, co jsem zrovna dělal ,nebo co jsem chtěl vidět.

2013 - Pomalý rozjezd. Začínal jsem na ptáky chodit většinou tak maximálně za barák a to tak jednou za měsíc, venku jsem byl pořád, ale spíš jsem se věnoval tak poznávání přírody celkově. Většina pozorování jsou tedy z okresu Přerov nebo z chalupy v Beskydech (V. Karlovice).
2014 -Tím to vše začalo. Hned na začátku roku jsem byl v NPR Zástudánčí, tam jsem během roku byl ještě 2 x, avšak od té doby naposled. V průběhu roku jsem se více zaměřil na poznávání ptáků. Začal jsem také občas sledovat avif. Do půlky roku jsem však jezdil stále jen kolem Přerova, k tomu jsem začal pomalu přidávat i Tovačov. Můj první úspěch přišel 15.11. kdy jsem v poli za Přerovem našel sněhuli severní. Čistá a krásná radost. Strašně rád na to vzpomínám. Na koci roku jsem se přidal k místnm kolegům (Šafránek, Goebel...) a s nimi jsem postupně začal zajíždět na ptáky i na "velké dálky" (jižní Morava...).
2015 - Tento rok jsem dělal jedno a to samé - twitching, twitching a zase twitching. S výše zmíněnými (tehdejšími) kolegy jsem byl v terénu prakticky nepřetržitě a z hlavních lokalit jsem byl často v Tovačově, Záhlinicích a na jižní Moravě + tam, kde se něco vzácného šustlo.
Teď nechápu, jak jsem to mohl dělat. V květnu jsem se přidal ke klubu 300 čímž poznávání nových druhů ještě vzrostlo. Ke konci roku jsem si jmenoval svou první lokalitu "Krčmaň" které jsem se snažil systematicky věnovat a přinášelo to své ovoce. Nadšení pro twitching však stále rostlo. Během tohoto roku jsem poznal velké množství dalších kolegů a dnes už i třeba přímo kamarádů. Rok byl zakončen 231 druhy s klubovým umístěním číslo 6.
2016 - Dá se nazvat zlomový rok. Twitching mě v průběhu roku dovedl k vyzkoušení Velkého roku, pro který jsem se rozhodl v dubnu. Avšak už tehdy jsem "kraloval" v počtech druhů v tomto roce. Někdy v březnu jsem však začínal pociťovat, že je tu něco trochu špatně. Bylo třeba změny. V tu chvíli jsem si tedy nabral kvadrát pro atlas a ke "sbírání druhů" jsem ještě mapoval. Ačkoliv tento rok jsem pojezdil snad nejvíc lokalit, o těch svých jsem měl už přibližnou představu. Rok uběhl jako voda a já se po boku dalších kolegů a kamarádů rozhodoval co další rok. V tu chvíli jsem viděl motivaci v různých projektech, mimo to také ke kroužkování. V tomto tady jmenovitě děkuji především Kubovi Hlaváčkovi a Jožkovi Chytilovi. Na konci roku jsem měl odpozorováno 270 druhů a nastala ta velká změna v praxi.
2017 - Od začátku roku jsem se věnoval lokalitám, kde to mám prostě rád, nebo jsem tam pokračoval v hnízdním atlase, během kterého jsem dělal poctivě 2 kvadráty + v dalších asi 5 jsem pracoval když to šlo. Ještě před tím jsem se věnoval polním ptákům a to především na Olomoucku. Po atlase vedl navrát k tomuto zaměření. Na začátku roku byla má "spolupráce" s Šafrákem atd. ukončena (důvodů je více). Nakonec jsem stejně zjistil, že nejlepší mi je v terénu samotnému a tak mi tato "ztráta" vlastně i pomohla. A občas jsem si terén zpestřoval s lidmi, kterých si vážím a máme stejný nebo podobný úvahy, názory atd. (z hlavy takhle narychlo 15-20 lidí určitě).
Tím bych tento dlouhý úvod ukončil a přešel k lokalitám.
Z této mapy jsou patrné 4 oblast; červená - hlavní a oranžová - vedlejší, fialová - občasná.

OLOMOUCKO (hlavní oblast)
Tato lokalita mi přirostla k srdci při hnízdním atlasu, od roku 2016 ji navštěvuji pravidelně. Chodím tam na ptáky jak systematicky (hnojiště, polní mapování, atlas atd.) tak jen rekračně kouknout, nebo si jen tak vyčistit hlavu. Je to oblast jižně od Olomouce sahající k Přerovu. Na Přerovsko na ptáky chodím jen málo. Jednak k tomu není důvod a taky to tady prostě tak moc rád nemám.
Mezi hlavní navštěvované lokality zde patří především zmiňovaná pole, ale taky pískovna v Krčmani, Grygově a Majetíně. Také PR Království, různé keřové biotopy a lokální mokřady. V této oblasti také brzy začnu svůj vlastní projekt zaměřený na zimující polní ptáky se kterým mi bude pomáhat v oblasti Brna F. Petřík.
Když to shrnu, je to prostě hlavní oblast kam chodím na ptáky.

LITOVELSKO
Oblast kterou jsem začal navštěvovat až letos (kvůli atlasu), byl tu totiž můj druhý kvadrát. I tady to mám moc rád, ale po atlase jsem se sem dostal už jen velmi málo. Určitě tam ale budu občas jezdit i nadále. V této oblasti totiž na ptáky skoro nikdo nejezdí. Oblast navazuje na hlavní lokalitu SZ od Olomouce až po litovel a na západě na Konicko.

ŠTERNBESKO
Další nová oblast, které se začínám a chci nadále věnovat. Toto místo opět nemá co se ornitologie týče prakticky žádnou pozornost. Část oblasti monitorije pouze jeden ornitolog. Její S až V části pouze někdo zřídka a náhodně. Čemuž odpovídal i jeden z místních kvadrátu. I sem mě koncem června dovedl společně s J. Chytilem atlas. Od té doby tam občas zajedu, teď na podzim častěji. Oblast je zajímavá především loukami, ale také lesy nebo nivy menších toků. Lokalita má průměrnou nadmořskou výšku cca 500 m. n. m. V JZ však oblast spadá do nížiny s výškou kolem 250 m. na druhé straně naopak místy překračuje 600 m. V Této oblasti se dá při dobrých podmínkách senzačně pozorovat tah ptáků.
Oblast začíná kousek pod Šternberkem a sahá až k okresu Bruntál kde končí přibližně kousek nad Huzovou.

OPAVSKO
Poslední oblast, kterou beru trošku jinak. Je nejvzdálenější ze všech. Tato oblast mi padla do oka už dříve, unikátní je v tom, že sem zalétává ještě pomerně dost ptáků z Polska. Což se mimo jiné odraží i na druhovém složení (včetně občasných rarit). Oblast je celkově trochu více zachovalá i v zemědělské krajině, kde se vyskytují také kritickky ohrožení strnadi zahradní, což je hlavní důvod proč do této oblasti občas jezdím. Zcela dobrovolně jsem se jim tam tímto rokem začal věnovat a určitě to mám v plánu i nadále. V tého oblasti jsem poznal také několik kolegů kterých si také velmi vážím. Za svoji oblast Opavsko úplně nepovažuji, je to pouze taková dodatková oblast když je potřeba změny.

Opavsko - oblast místy sahá až do Polska, je to kvůli občasným pochůzkám přes tato místa.

Mapa mých pozorování od 10.6. do 25.10.2017 (včetně neveřejných údajů) jasně ukazuje 4 hlavní oblasti.

Mimo tyto oblasti se občas pohybuji kolem chalupy v Beskydech, nebo příležitostně na Ostravsku

Tož to je asi vše, dík za přečtení!!

Krásný den 15.10.2017

22. října 2017 v 18:38
Je neděle, ráno jsem vítán opět mlhou. Sedám na bus do Olomouce a přesedám tam na autobus směr Opava. Vystupuji v Horní Loděnici (kousek za Šternberkem). Mlha je tu jen místy a dost při zemi. Opírající se slunce tvoří vzácnou mlžnou duhu. Je slyšet, že táhnou ptáci. Vycházím z obce všude poletují pěnkavy, lindušky atd. Slunce rozpouští poslední zbytky mlhy, slunce už hřeje. U cesty na stromech je hejno pěnkav, poměr jikavec X p. obecná je tak 4,5 a 5,5. Fotím, užívám si je, a počítám. Po hodince pokračuji do další obce - Dalov. Stále táhnou ptáci, dnešní den je premiérový. Poprvé v životě jsem na tahu zastihl skřivany lesní! Na kopci nad obcí si dávám svačinku a užívám si toho překrásné o dne bez lidí. Až za dlouho potkávám 2 turisty a lesáky. U Huzové sleduji zajímavý lov krahujce. Protahují stále lindušky a jikavci...U Huzové dávám další "tahovou" zastávku. Pomalu se smiřuji s tím, že tento senzační výlet končí. Zastihuji ještě mladého sokola, co se vydal také na jih. Já po jedné odpolední opět nasedám do autobusu a taky jedu k jihu (domů).
Pěnkava jikavec.

Kam dál