Kroužkování v Tovačově II: AKTUALIZOVÁNO

Čtvrtek v 18:55
Pozn. záznamy z července až října ZDE: http://ondrejbohac.blog.cz/1808/krouzkovani-v-tovacove-aktualizovano


8.11. Úspěchy a neúspěchy
3:50. Zvoní budík, vstávám, moc se mi nechce, ale čekal jsem to horší. S mírným zpožděním odjíždím 4:25 z Olmu, za chvíli jsem v Tovačově. Teplota -0,5°C - oukej no...Natahuji osmnáctku na klasické místo, ale vytahuji ji až do výšky 350 cm. Chci zkusit cvrčaly, tak uvidíme. Po tmě se to dělá těžko, stíhám natáhnout ještě jednu síť, a ranní rozlet je téměř tu. Rychle mizím abych nerušil. Na první kontrole visí cosi malého v síti, u sítě mimo jiné pro sychr hrál i budníček zlatohlavý, když jsem to v té síti viděl, trochu jsem sebou cukl. Je to králíček - no, taky fajn. Pak přilétají mlynaříci, chytají se - hned 4 mají již něčí kroužek, žeby konečně nějaký vzdálenější pozdrav??? Pozoruji okolí, zajímavý byl boj o život ťuhýka šedýho, tohoto ptáka jsem v ohrožení nikdy neviděl. Na záda mu totiž dýchá dřemlík tundrový, oba dělají několik obratů, ale šedák se zachraňuje zapadnutím do křoví, tam to dřemlík vzdává. Je zajímavé vidět místního lovce i jinak než nedobytného stážce místní lokality. Od rána pouštím hlas ptáka, kterého tu prostě dnes fakt chci chytit, již od 7:50 tady z repráku "řve" čečetka. Po hodině a půl se jedna opravdu ukazuje, padá z nebe a jeví zájem, ovšem rychle ji to přešlo a rychle mizí, za celý den se žádná už neukázala. Od 11 se již nic nechytá. Kolem jedné přijíždí Tomáš Oplocký a pomáhá mi chystat na nový rok nové průseky. Těsně před jeho příjezdem jsem měl opravdu velké podezření, že slyším modrušku, a i když hlas byl nedaleko, přes čečetku z repráku jsem nad tím raději mávl rukou.
Vzorkování tahu je pro tento den u konce, ukázalo se, že ještě něco táhne, ale příště to bude naposledy. Pak systematickým odchytům dám do jara (nebo až konce léta) klid.
Chyceno 25 ptáků 9 druhů
Sýkora koňadra (2), sýkora modřinka (1), červenka obecná (1), králíček obecný (1-druhý letošní), pěvuška modrá (1), strnad obecný (8), pěnkava obecná (1- první pro lokalitu) mlynařík dlouhoocasý (9) strakapoud velký (1-první pro lokalitu)

První pěnkava obecná chycena v bezu při odchytu strnadů
 

Zážitek s cvrčalami

30. října 2018 v 13:44 | Ondřej Boháč |  Ostatní
29.10.2018
Chvíli po setmění vyrážím na jídlo do Šantovky, mám v plánu tam chvíli posedět. Jsem venku asi 2 minuty - nízko nad hlavou slyším hlas cvrčaly, super, první tento podzim z "nočního světla" města. Přicházím do Šantovky a plním plán. Přesně v 19:00 odcházím, říkám si, že když už je takové neuvěřitelné teplo udělám si malou procházku, sotva vyjdu z galerie slyším další a další cvrčaly. Krása, zastavuji v parku a užívám si jejich hlasy. Je jich stále víc a víc, je to tak super, že jsem ochoten tu být třeba do rána, procházím parkem, občas ulicí. Zastavuji se doma, beru jídlo na noc a powerbanku. Jdu v letních botách a tenké mikině. Lidé chodí po venku v krátkým a v kraťasích - neskutečné, venku je téměř +20°C! Užívám si dál tahu, za hodinu a půl mám 100 přeletů, poté tah rázem končí. Ve 21:10 začíná znovu, intenzita je obrovská, co chvíle to cvrčala, občas ji doplní drozd zpěvný a úplně výjimečně kos. Začíná foukat, ulice je plná studentů kteří mají různě pomalované obličeje, a každý druhý má v ruce minimálně nějaký víno či něco tvrdšího. Chvílemi jich je až moc. Netuším, co to je za akci. Pokračuji k PŘVF a kontroluji prosklenou plochu, zda do ní nic v takovém tahu nevráží, naštěstí ne. Za občasného volání cvrčal nebo d. zpěvného pokračuji až ke své bývalé škole a přes Lazce se pomalu vracím zpět do parku. Po 22:20 už není prakticky nic slyšet, jen úplně ojediněle se ozve. Vítr je však stále silnější. Usedám u okraje parku na houpačku na dětském hřišti. Od lidí je celkem klid, už je 23:00, jsem tu tak sám. Čekám na třetí vlnu tahu, ale marně, občas se trochu zhoupnu a začínám tak všeobecně přemýšlet, vracím se dost do miulosti (asi vlivem toho dětského hřiště) za chvíli jsem až nějak úplně mimo. Zvedám se, a vyrážím zpět ke Floře, chvíli koukám na kachny na rybníčku a stále naslouchám, ale nic. Přesně v 0:00 se vydávám domů. Ještě na rozloučenou se ozývá kos, drozd zpěvný a ještě jedna cvrčala. Docházím domů za pár minut. Beru ven židličku, nohy opírám o zábradlí, za 10 minut slyším ještě jednu cvrčalu, dalších 10 minut nic. Balím to, sedám na chvíli ještě k noťasu, v čase 1:40 zalehám. A hlavou mi stále zní cvrčalí "tsííí". Redwing - myslím že naprosto trefně pojmenovaný pták, a taky tento večer

Rozbor tahu:
V čase 19:05-0:20 jsem spočítal min. 164 cvrčal, 51 drozdů zpěvných a 3 kosáky. Průtah cvrčal probíhal ve dvou vlnách, od začátku pozorování do 20:35, znovu nastal asi na 30 minut od 21:10. Od 22:20 už se žádný tah nekonal, jen čas od času nějaký jednotlivec, až do 0:20 protáhlo trio cvrčala-d.zpěvný-kos 5:4:1 ex. Nejvyšší intenzita byla přibližně kolem 19:45 a 21:10. To protáhlo i kolem 10 cvrčal za minutu. Počty jsou však nejnižší, ptáci totiž táhnou ve skupinách a ozývají se většinou jen někteří jedinci v celém hejnu. V reálu jich mohlo být tak cca 300-700 ex. Mimo to jsem při sčítání nachodil 20 km

Drozd cvrčala (Turdus iliacus) - Redwing. Foto ilustrační (archiv 26.10.2016 ČHS)


Kroužkování v Tovačově: AKTUALIZOVÁNO

24. srpna 2018 v 17:00
29.10. Dvě sítě do rákosí
Dnes jsem vyrazil díky času který jsem zrovna měl dopoledne do Tovačova. V Olomouci od rána prší, později mrholí. Pokud to bude v Tovačově stejné, pojedu jen mrknout na rybníky. Příjíždím, už neprší. Natahuji dvě sítě a pouštím strnada rákosního. Jdu se projít, podívat do bezu, jestli tam něco je. Kromě strnadů obecných jen 1 cvrčala. Ještě se ozývá nějaký divný drozdovitý pták, kterého se mi nedaří určit (!!) Pomalu se vracím k rákosí, tam už visí 8 strnadů rákosních. Při kroužkování slyším krátce zajímavý hlas, zvedám hlavu, nad sebou mám hejno kulíků zlatých (30-40 ex.) vytahuji foťák z auta a dělám pár fotek. Při balení sítí potom překvapuje trojice přeletujících čečetek. Za necelé 3 hodiny odchytu jsem toho dost viděl, i chytl. To je fajn. Potom ještě okukuji rybníky a mizím domů.
Chyceno 21 ptáků 1 druh
Strnad rákosní (21)

27.10. Hezký tah, ale slabý odchyt
Již několik dní předem plánuji opět vyrazit chytat do Tovačova, plán zní tak, že vyjedu kolem 5 ranní a natáhnu sítě do bezu, ať jsou natažené ještě před rozbřeskem. Večer nastavuji budík na 4:48 a přemýšlím. Zase si tak říkám, jak nemám rád, když někam dojedu za tmy a dělám kolem sebe hluk a nevidím přes tmu. Nakonec jsem se (naprosto zbytečně) zneklidnil, a posunul budík o hodinu později. Velká chyba. Ráno jsem po odjezdu z OL za 10 minut a něco v Tovačově, raději ani nechci vědět, kolik jsem jel...
Moc jsem si s pozdějším příjezdem stejně nepomohl, při natahování je stejně ještě celkem tma, ale brzy je trochu vidět. Přichází asi 10 minut, kdy je všude plno ptáků, kolem mě proletuje jedna červenka za druhou, najednou ze tmy slyším cvrčaly, hned tři mi padají do keřů těsně za záda, taková škoda! O minutu později za šera letí přímo proti mně divný pták, těsně předemnou se zvedá asi o 1-2 m. výše - SLUKA! Těsně minula do půlky nataženou síť. To už mám chuť si tyčí od sítí něco udělat...Kdybych to měl nataženo, mohl jsem mít cvrčaly a ještě možná sluku. Rychle natahuji další 2 sítě, je však pozdě. Chytá se akorát jedna červenka (první se chytla do neroztažené sítě), za celou dobu, do odpoledne si z bezu odnáším už je mladou kosici. Smutný natahuji do rákosí alespoň jednu síť na strnady. Nad lokalitou létají desítky jikavců, a skupiny cvrčal, také další ptáci. Jikavci i cvrčaly se zastavují u sítě s přehrávačem, kde je od rána hraji. Ale nechytají se. Radost mi dělá samice sýkořice a několik strnadů rákosních, navíc jeden velmi podivný ze severské poulace, několika znaky připomínal strnada tundrového.
Chyceno 18 ptáků 6 druhů
Strnad rákosní (12 - letos jsem zde okroužkoval už 135 strnadů r.!), kos černý (1), červenka obecná (2), střízlík obecný (1), sýkořice vousatá (1 - druhá pro lokalitu) sýkora modřinka (1 - retrap z 24.7.)


Moje první kroužkovaná sýkořice vousatá

19.10. Jen strnadi
Po minulé noci už jsem něměl příliš chuť zde trávit další noc, je na čase se smířit s tím, že je již čas pro letošní rok se s odchyty přes noc rozloučit. Určitě zde budu chytat i nadále, akorát noční odchyty vyměním za ty přes den.
Pro tentokrát tedy vyrážím ráno před sedmou z Olomouce, dnes mám mimořádnou možnost sledovat, jak velký rozdíl mezi teplotou tu na malé vzdálenosti je.Téměř celou cestu je mezi 7-9°C, s příjezdem do Tovačova je mlha hustější, ale jen místy. Sjíždím polní cestou k mému místu, jsou tu necelé najednou 2°C, na zemi je zas jinovatka. Vyhřátý z auta natahuji rychle tři sítě do rákosí a věnuji se odchytu strnadů rákosních. Až do 12 hodin.
Chyceno 27 ptáků 3 druhy
Strnad rákosní (25), sýkora koňadra (1), střízlík obecný (1)

14/15.10. Všechno špatně...
Když odpoledne přijíždím, již cítím, že dnes to nebyl úplně nejlepší nápad. Jen díky větru trvalo stavění sítí asi 2x déle než obvykle. Když se do večera chytl pouhý 1 pták, šel jsem po uklidnění větru natáhnout do pole síť na skřivany. Mezitím se teplota zas propadla k 5°C. Již na druhé kontrole přináším ze sítě svého prvního skřivana, zároveň však taky posledního. Před druhou ranní opět v bezu zapínám mix inornátuse. I tentokrát to bylo zbytečné. Ráno bylo velmi slabé (a zase mrzlo) ale KONEČNĚ se chytil kos černý - jeden ráno v bahňákovce, další později v bezu. Mimo to vyskočil jeden ze sítě již večer a další ráno. Pohyb byl opravdu slabý, ale občas nahrávka jikavce nějakého zastavila, chytit se ale nechtěli. Kolem desáte přitáhlo na lokalitu asi 50 modřinek a tím jsem odchyt okamžitě ukončil. Někdy lepší nic než modřinky v síti. Tentokrát to prostě nevyšlo
Chyceno 28 ptáků 8 druhů
Drozd zpěvný (2), kos černý (2), pěnice černohlavá (1 - možná i poslední?), pěvuška modrá (1), skřivan polní (1), sýkora koňadra (2), sýkora modřinka (8), budníček menší (3)

První kos černý na lokalitě

10/11.10. Osobní rekord a ráno pěvušek
Je třeba využít každý volný den, dokud chvíli jsou. Odpoledne kolem druhé přijíždím a natahuji bezový standart a jednu síť na strnady rákosn. Co mi fakt dělá radost je to, že se na rozdíl od konce léta a začátku podzimu chytají ptáci hned po natažení sítí i odpoledne a k večeru, dokonce občas více, než při první ranní kontrole. I tentokrát mi dělají radost hned 3 nově kroužkované druhy pro lokalitu. Avšak počasí v noci nebylo úplně příjemné, noc byla jasná a teplota byla již po půlnoci až do rána kolem +0,5°C a od 4 hodiny se přidala silná nízká mlha která totálně promáčela sítě. Mimo chycené ptáky se na lokalitě ukázala večer linduška rudokrká a ráno panoval silný tah pěvušek (až 120 ex.), ukázal se také skřivan lesní. Po téměř 24 h. odjíždím.
Chyceno rekordních 71 ptáků 12 druhů
Strnad rákosní (16), strnad obecný (3), budníček menší (13), pěnice černohlavá (4), vrabec polní (1), pěvuška modrá (13), mlynařík dlouhoocasý (7 - první pro lokalitu), střízlík obecný (1), šoupálek dlouhoprstý (1 první pro lokalitu), červenka obecná (9), rehek zahradní (1 - druhý pro lokalitu), králíček obecný (1 - první pro lokalitu)

7/8.10. Nové druhy v sítích...
Odpoledne kolem třetí příjíždím a natahuji sítě do bezu (50 m.) a večer ještě doplňuji jednu síť na skřivany. Počasí je ideální, nefouká, neprší, nesvítí slunce, není zima ani teplo. Už při natahování sítí se chytají první ptáci, do večera mám úctyhodných 22 ptáků. Po setmění zapínám mix skřivana lesního a polního, který hraje až do 3 do rána, pak začíná foukat, a vzhledem k neúspěch síť stahuji. Zároveň však zapínám mix inornatus+proregulus a hlas pěvušky. Po páté jdu roztáhnout sítě a pak už chodím na kontroly, po večerním rehkovi domácím se chytá zahradní a jiní ptáci, mezi osmou a devátou se chytají budníčci. Velkým překvapením je pak rákosník obecný a dokonce i proužkovaný. Po jedenácté sítě balím a jedu domů. Chyceno 53 ptáků 11 druhů
Červenka obecná (6), sýkora babka (1 - první), sýkora koňadra (4), střízlík obecný (3 - první pohyb), budníček menší (21 - zdaleka nejvyšší maximum), strnad obecný (8), rákosník obecný (1), rákosník proužkovaný (1), pěnice černohlavá (6), rehek zahradní (1), rehek domácí (1)


První rehek zahradní pro lokalitu

28/29.9. Podzim je tady!
odpoledne vyrážím po práci hned chytat. Přijíždím kolem 14:30 a natahuji sítě do bezu. Rozhodl jsem se vyzkoušet natáhnout 16 m. na trošku jiné místo, než obvykle. Sítě jsem vytáhl trochu více do volného prostranství. Večer zkouším u dvou sítí strnady obecné, a chytá se jich hned 7, což je moje zatím maximum. Se západem slunce padá teplota rychle k +7°C, ale pak se zatahuje a zase se zvyšuje. Ještě před setměním se kolem sítí pohybují minimálně 2 srnčata, Rychle teda běžím sítě stáhnout abych z nich neměl pouze chuchvalec. Poté sedám do auta, a chystám se pomalu spát. Už po desáté mě vzbudil déšť - prší ještě po půlnoci a nemám z toho úplně fajn pocit. Po třetí ráno se zas budím silným svitem měsíce a pomalu i chladem. To jsou změny. Budík zvoní v 5 ráno a já jdu roztáhnout sítě, a zapnout nahrávky. Fouká dost silný vítr, sítě tak zcela proschly i po dešti. Před první kontrolou teplota zase padá ke +3°C. U repráku hraje mix připravený spíše na říjen, ale přitahuje alespoň červenky, jinak viditelný pohyb chybí! Po druhé kontrole se konečně objevuje první jikavec, ozývá se a zastavuje se na stromě. V mixu, má také své místo. Pak je vyhnán drozdy a pokračuje k jihu. Mimo to se postupně ukazují také dva mladí sokoli! Na dalších kontrolách už nosím max. po 2 budníčkách, sítě jsou vyfoukané severním větrem a vůbec se díky tomu nic nechytá. Akorát se při jedné z kontrol prohnal bezem krahujec, až skončil v síti. Udělal do ní díru a zmizel. Kolem jedenácté balím sítě a oblížím místo, kde budu s novými sítěmi dělat větší průsek. Už se těším, až to tu příští rok rozjedu ve velkém.
Chyceno 30 ptáků 5 druhů
Pěvuška modrá (1), pěnice černohlavá (7), strnad obecný (7), červenka obecná (6) budníček menší (9)


17/18.9.Večer hned po práci přijíždím na svůj flek, a zase sám. Natahuji pro strnady 16 m. do rákosí a zbytek do bezu. Dneska mi to všechno jaksi "nejde" a tak natahuji síť na lelky až za tmy. Reprák u sítě na lelky při venkovní kose (+3°C) umírá už ve 2 h., a jelikož se do tý doby nic nechytlo, kašlal jsem na to a šel spát. Až kolem 5:45 jsem roztáhl sítě. Ranní pohyb v bezu byl tentokrát slabý, strnadi rákosní však nezklamali. Chyceno 42 ptáků 10 druhů
Strnad rákosní (21 - rekord), pěnice černohlavá (5), pěnice hnědokřídlá (2), pěnice pokřovní (1), budníček menší (8), pěvuška modrá (1), rákosník proužkovaný (1), rákosník obecný (1), červenka obecná (1), budníček větší (1)


Večer 15.9. Po práci a zase sám vyrážím neplánovaně na večerní chytačku. Tentokrát i v jiné sestavě sítí. Po delší době natahuji do rákosí (16 m.) a 28 m do bezu. V rákosí pouštím napřed strnady rákosní - ty jsem díky perfektní uspěšnosti nechal hrát až do tmy, pak sýkořici a konipase lučního. V rákosí jsem při vytahování strnadů uslyšel sýkořici, a tak jsem ji okamžitě pustil, bylo jich tam víc, ale chytl se až asi po 20 minutách samec s kroužkem. Před devátou večer jsem odjel. Chyceno 29 ptáků 9 druhů
Strnad rákosní (17- jednoznačně místní i můj nejlepší odchyt), strnad obecný (3) pěnice černohlavá (1) rákosník obecný (1) proužkovaný (1) cvrčilka slavíková (1) sýkořice vousatá (1), budníček menší (3), sýkora koňadra (1)


10/11.9.Po půl měsíci jsem se konečně zas dostal ke kroužkování! Je všední den, a tak nikdo nemá čas, i já jedu až po práci. Natahuji standart v bezu, a jednu síť na lelky. Večer klasicky hraju strnadům obecným a dnes to šlo zatím nejlíp!
Chytá se jich 6. Celkově je večer na chytání lepší než obvykle. Mimo jiné se ukázal nějaký uletěný alexandr, z našich ptáků pak asi 25 konipasů lučních (pokus o odchyt neúspěšný) a večer opět pustovky. Povedlo se odchytit několik nových druhů, ráno za deště pak bez hlasu 3 modráčky! Chyceno 39 ptáků 11 druhů
Pěnice černohlavá (13), hnědokřídlá (3), slavíková (1) strnad obecný (6), červenka obecná (4), lejsek šedý (1-první!), střízlík obecný (1-první), budníček menší (2), vetší (1-taky první), rákosník obecný (4), slavík modráček (3)

27/28.8. Pravidelné odchyty se bohužel chylí ke konci, poslední dny volna brzo nahradí pracovní povinnosti, a tak počet odchytů během měsíce značně klesne. Pro tentokrát vyrážím chytat zase s T. Oplockým, dále se k nám přidává návštěva ze severu Čech: Jiří Rubeš. Při natahování bezových sítí jsem upozornil kluky na podezřelý hlas, který se ozýval chvíli nad námi. Tento hlas naprosto jistě patřil KULÍKŮM HNĚDÝM. Bohužel se nám je na obloze nepodařilo dohledat. O chvíli později stejným způsobem zaznamenáváme kolihu velkou. Večer jsem zjistil, že jsem nechal doma dlouhé kalhoty, na to J. Rubeš zase zapoměl mikinu! Dnešní noc bude premierová v jedné věci, a to té, že zkusíme natáhnout dvě vypůjčené sítě a celou noc hrát lelky. Což šlo podle plánu. Již o půnoci jsme všichni málo oblečení dostali pěkně "na prdel" za jasné noci teplota krutě slezla k 6°C, a do svítání klesla až na 4,3°C. Každopádně noc byla úspěšná: 2 lelci - starý samec a mladý samec.Od jedné hodiny jela taky nahrávka slavíků a cvrčilky z. Večer se opět ukázaly pustovky, jedna dokonce málem padla do sítě. Dalším překvapením byl s. modráček chycen ráno bez nahrávky. Chyceno a kroužkováno 32 ptáků 9 druhů
Pěnice černohlavá (15-jedoznačně nejsilnější tah zatím) pokřovní (3), rákosník zpěvný (2), slavík obecný (2-téměř určitě poslední letošní) cvrčilka zelená (5), lelek lesní (2), slavík modráček (1), budníček menší (1), strnad obecný (1-chycen až ráno, večer nešli)

22/23.8.Tentokrát dojíždí na návštěvu jako pomocník můj dobrý kamarád Filip Petřík. Ve stejnou dobu jako vždy natahujeme sítě (pouze do bezu), k tomu taky zcela poprvé přidáváme 18 m. síť + 6 m. do rákosí. Po natažení pouštím k sítím nahrávka vrabce polního, aby se na ukázku třeba 2-3 ptáci chytli už večer. Na další kontrole máme v síti přes 20 vrabců polních! Tohle jsme určitě neplánovali. Zábavu jsme tak měli až do další kontroly. Večer nám u aut stejně jako ráno kroužily 2 pustovky! kolem půnoci zapínáme mix cvrčilky zelené a slavíka tmavého. Ráno nám ukázalo, že v noci výrazně táhly pěnice slavíkové, chytlo se jich více než normálně, a taky byly dost vidět. Chyceno a kroužkováno ptáků druhů 60 ptáků 15 druhů
Vrabec polní (17), pěnice pokřovní (5), hnědokřídlá (2-jejich tah začal slábnout), černohlavá (10), slavíková (4), červenka obecná (2-tah začíná), cvrčilka zelená (3), cvrčilka říční (1), strnad obecný (1) , strnad rákosní (2-jeden retrap z Hradečáku), rákosník obecný (4), zpěvný (4), proužkovaný (4), slavík obecný (1), ťuhýk obecný (1)

18/19.8.Stejně jako minule jsem dnes vyrazil s L. Rubáčovou, večer se k nám přidal ještě její manžel s Tomášem Procházkou. Sítě natahujeme stejně jako minule, pouze já do bezu přidávám dalších 6 m., a k tomu stavíme 30 m. bahňákovek na lelky. Ptáci v noci táhli velmi dobře, ve vedení s ťuhýky obecnými, kteří večer nikde nebyli, naopak ráno doslova všude! volně se zde pohybovalo i přes 20 ťuhýků. Chyceno a kroužkováno 148 ptáků 19 druhů:
Slavík modráček (5- noční tah musel být opravdu výrazný, protože dříve tu žádný chycen nebyl!) rákosník proužkovaný (23), zpěvný (35), obecný (20), velký (7), ťuhýk obecný (13), pěvuška modrá (1), vlaštovka obecná (3), cvčilka zelená (2), cvrčilka slavíková (3), sýkora koňadra (2), poštolka obecná (1) pěnice slavíková (2), pěnice černohlavá (8), pokřovní (3), hnědokřídlá (6), strnad rákosní (10), strnad obecný (3) vrabec polní (1),

7/8. Pro změnu tentokrát vyrážím na svůj flek s L. Rubáčovou (Turčokovou). Do rákosí natahujeme 34 m. sítí, do bezu. Tah byl slabší, ale přesto se "pár" ptáků povedlo chytit. Mimo to se na lokalitě opět objevili vlhy a kvakoši. Celkem bylo chyceno 101 ptáků 17 druhů:
Rákosník obecný (12), rákosník zpěvný (11), rákosník proužkovaný (17), cvrčilka říční (1), cvrčilka slavíková (3), strnad rákosní (26), strnad obecný (3), slavík obecný (1), ťuhýk obecný (5), vlaštovka obecná (3), budníček menší (2), budníček větší (1), pěnice hnědokřídlá (4), pěnice černohlavá (9) sýkora modřinka(1), vrabec polní (1) pěnice slavíková (1)


3/4.8.2018První noční odchyt. Večer dorážím na lokalitu s Jožkou Chytilem a I. Krejčovou, natahujeme do rákosí Jožkovi sítě a do bezu moje. Navíc ještě na pole dravcovku s výrem. Větší množství sítí dělá svoje, a tak jsme během této akce kroužkovali: 135 ptáků 24 druhů:
Rákosník velký (1), rákosník zpěvný (30) rákosník obecný (25) rákosník proužkovaný (18), cvrčilka říční (1) , cvrčilka zelená (4), cvrčilka slavíková (1), poštolka obecná (1), sova pálená (0-ale jeden retrap), sedmihlásek hajní (1), vlaštovka obecná (1), sýkořice vousatá (1), sýkora modřinka (9), sýkora koňadra (2), ťuhýk obecný (2), pěnice pokřovní (1) , pěnice hnědokřídlá (5), pěnice černohlavá (3), pěnice slavíková (1) strnad obecný (3), strnad rákosní (18), drozd zpěvný (1), budníček menší (1), slavík obecný (5).

1.8. Na další odchyt jsem vyrazil zase s T. Oplockým, opět jen na dopoledne. Vzhledem k vedru, jsme dnes natáhli sítě pouze do bezu. Krožkováno 12 ptáků 5 druhů :
strnad obecný (3-jeden jediný den, kdy šli strnadi na hlas mimo večer), pěnice černohlavá (4), rákosník zpěvný (3), pěnice hnědokřídlá (1), sýkora koňadra (1).

24.7. Tentokrát se ráno scházím s Tomášem Oplockým a natahujeme sítě. Kolem osmé začínáme chytat, sítě máme stejně jako minule. Ještě než nastoupí odpolední vedro, kroužkujeme 24 ptáků 8 druhů :
Pěnice hnědokřídlá (3), pěnice černohlavá (2), strnad rákosní (1) rákosník obecný (3), rákosník proužkovaný (4), rákosník zpěvný (7), sýkora modřinka (1),sýkora koňadra (2)..



21.7. Pozdě odpoledne nabírám autem v Tovačově Dušana Řezáče a Tomáše Oplockého, za jejich asistence stavím v rákosí 18 m. síť, a v bezu dalších 20 m. po puštění mixu rákosinovýh ptáků se během asi 5 minut chytá 13 ptáků. Proto raději síť střežíme aby jsme to stíhali. Z povodně celonočního odchytu nás však vyhání blížící-se déť (který nakonec těsně nedošel) i tak jsme okroužkovali celkem 23 ptáků 9 druhů:
Pěnice hnědokřídlá (3), rákosník zpěvný (4), rákosník obecný (5), rákosník proužkovaný (4), strnad rákosní (1), cvrčilka zelená (1), cvrčilka slavíková (1), sýkora koňadra (2), strnad obecný (1).




Během července jsem začal pomalu hledat místo, kde budu v následujících letech pravidelně chytat na podzimním průtahu ptáky. Prvně vedla lokalita "Tabulový vrch" v Olomouci, z hlediska ptáků určitě super, ale bohužel v místě je poměrně velké množství bezdomovců, a na noční odchyty to tam asi vážně není. Druhý průzkum na lokalitě nedaleko Tovačova se jevil podstatně pozitivněji. Není na co čekat. O dva dny později jsem za asistence dvou pomocníků vyzkoušel první odchyt.
 


Strnadi zahradní 2018

29. července 2018 v 12:31 | Ondřej Boháč
Jak dopadl letošní monitoring strnadů zahradních na Opavsku?

Prvním letošním dnem mapování byl 26. květen. Již před tímto datem můj kolega zjistil na jedné lokalitě první dva samce a dále jedním pozorovatelem byla nalezena druhá lokalita
První oficiální mapování započalo kolem osmé hodiny ranní, byly zkontrolovány nejprve čtyři lokality, na kterých byl výskyt zaznamenán v předchozích letech, nebo by jim naopak v letošním roce mohla vyhovovat. Úspěch jsme zaznamenali až na páté lokalitě, která byla loni bez strnadů. Na lokalitě jsme zaznamenali dva zpívající samce. Na poli vedle koridoru, kde oba strnadi zpívali, byl totiž ponechán neosetý pás pole dlouhý cca 100 metrů a široký asi 5 metrů. Přesně takové ponechání volných ploch strnadi vyhledávají, protože volné plochy využívají k hledání potravy. Následně jsme našli ještě jednoho (nehnízdícího) ptáka, který nás překvapil na pastvině v lese! Při dalších kontrolách už zde pochopitelně nebyl zjištěn. O chvíli později nás překvapil další strnad zahradní, který zpíval neobvykle v sadu. Okolní prostředí však jeho nárokům odpovídalo. Následně jsme objevili další lokalitu, na které zpíval jeden samec. I zde byla vyhovující plodina, dalo se tedy očekávat, že i tento strnad již bude místní. Další dva samce jsme měli na již zjištěné lokalitě z předchozích dnů. Během prvního sčítání jsme tedy zjistili 7 samců na pěti lokalitách. Čímž jsme hned překonali konečný výsledek loňského roku. Po velmi úspěšném prvním termínu jsme usoudili, že bude nejlepší v mapování pokračovat hned příští víkend.


Jeden ze strnadů zahradních na první kontrole

2-3. června - druhá kontrola
Jelikož jsme z předchozích kontroly zjistili, že podle odlišného typu zpěvu, se samci nejspíš vracejí na stejná hnízdiště, a nebylo by špatné zkusit nějaké strnady také okroužkovat. Jako první jsem vyzkoušel odchyt na pravidelné lokalitě, tam však k mému překvapení žádný strnad nezpíval. Přesunul jsem se tedy na další lokalitu, kde byl na první kontrole jeden samec. Tentokrát na lokalitě zpívali hned tři samci! Jednoho se po několika hodinách podařilo odchytit a okroužkovat. Mimo zvýšení počtu samců, bylo také skvělou zprávou zjištění přítomnosti samice, která velmi pravděpodobně patřila okroužkovanému samci.
Obvykle je přítomnost samice prakticky nezjistitelná, z dřívějších zkušeností se dá nejlépe zjistit při obsazování lokalit a stavbě hnízda.
Druhý den se ke mně připojil opět Ondra Škrabal a projížděli jsme další oblast, která se nachází severně od obvykle obsazované oblasti. Bohužel v této oblasti jsme již žádného zpívajícího samce nenašli. Vydali jsme se ještě vyzkoušet odchytit strnada, kterého jsme našli minulý víkend. Ihned po příjezdu na lokalitu, jsme samce znovu našli. Sítě jsme natáhli na dvě místa, a po asi hodině se nám ho podařilo odchytit na cestě vedoucí po okraji sadu. Tento odchyt se pro nás ukázal nakonec jako velmi důležitý, následně mi totiž poslal jiný kolega nahrávku strnada, kterou zde pořídil před dvěma lety. Podle typu zpěvu se domníváme, že se jedná o stejného samce. Protože jeho zpěv se liší od typu který zde převládá. Tento odchycený strnad byl nakonec naším posledním pozorovaným v této sezóně.

Odchycený strnad zahradní v Sosnové (Foto: Ondřej Škrabal)

1. července - třetí (poslední) kontrola
Na další kontrole jsme projížděli dříve pozitivní lokality a zkoušeli i nové. Bohužel se však opět ukázalo, že v červenci je již vyhnízděné páry nemožné dohledat. Reakce na nahrávku je již nulová, a mladé ptáky se nám letos ani loni dohledat nepodařilo. A to i přes to, že například loni samec viditelně mláďata krmil. Ta však byla zřejmě ještě na hnízdě, nebo ukrytá v hustých křovinách. Následné "posezónní" kontroly na dvou místech, kde ještě zkoušel strnady hledat O. Škrabal byly neúspěšné. Podařilo se ale objevit alespoň další dvě lokality strnadů lučních, který zde také není zcela běžný.

Popis chování:

Naši strnadi se na hnízdiště vrací pravděpodobně nejdříve počátkem května. Následně začínají samci zpěvem obhajovat zpěvem vybraná teritoria. Není ničím neobvyklým, že na některých lokalitách má jejich výskyt až dokonce shlukovitý charakter. Loni se například povedlo zaznamenat na linii cca 0,5 km až 4 zpívající samce, kteří vůči sobě neměli absolutně žádnou agresi, a to i když se mezi dvěma zpívajícími samci pohybovala samice která nosila stavební materiál na hnízdo! I během letošního roku byli zaznamenáni například 2 intenzivně zpívající samci jen několik desítek metrů od sebe.
Začátek hnízdění je individuální, záleží na tom, kdy, a zda vůbec se samci podaří s nějakou samicí spárovat. Někteří nespárovaní samci aktivně zpívají i a začátku července, naopak u hnízdících ptáků zpěv striktně končí v poslední červnové dekádě. Období krmení mláďat přichází průměrně kolem 5-15.6. Opět však záleží na tom, kdy hnízdění započalo.
Zkušenost z odchytu: reakce na nahrávku je v období hnízdění překvapivě o hodně vyšší než například u strnadů obecných, kteří podobně reagují pouze při obhajování svého teritoria.
Zatím nejméně informací máme o samicích, jejich pozorování je i v době krmení mláďat téměř nemožné.

Shrnutí výsledků:

Během letošního roku jsme stejně jako loni udělaly 3 hlavní kontroly. První byla určená k hledání potenciálních lokalit a zpívajících samců. Stejně tak tomu bylo i na druhé kontrole, tam jsme ověřovali přítomnost již zjištěných samců a kroužkovali jsme dva samce. Třetí kontrola měla za cíl dohledávat mláďata a možné nespárované samce. Během těchto tří hlavních kontrol jsme došli k těmto výsledkům.
- 9 zpívajících samců
- 5 obsazených lokalit
- Jedna prokazatelně pozorována samice + pravděpodobně další na jiné lokalitě
- maximum zpívajících samců na jedné lokalitě: 3 zp. M.
- dva okroužkovaní samci
Popis biotopu:
Stejně jako loni, strnadi zahradní preferovali olšinové nebo topolové biopásy v otevřené krajině. Ve většině případů v těchto biopásech byl také menší vodní tok. Jako nejdůležitější se však stále ukazuje výše zmíněná volná plocha. Tím je myšlen úhor, neosetá část pole anebo později rostoucí plodina (většinou mák, řepa, kukuřice). Někdy postačila i nevzešlá řepka. Strnadi se tradičně ukazovali v sušší oblasti na západ od Opavy, v této oblasti je méně srážek, proto jsou mnohdy některé plodiny méně narostlé, nebo vzcházejí pomaleji.


Závěr a zhodnocení hnízdní sezóny
Letošní rok považujeme za velmi úspěšný, v roce 2017 se podařilo objevit pouze 5 samců na dvou lokalitách. Mimo to se letos také ukázali na lokalitách, kde byli již několik let nezvěstní. Kromě mapování na Opavsku, se relativně nedaleko této populace podařilo najít P. Molitorovi další čtyři samce na jediné lokalitě. Dále ještě existuje jeden náhodný záznam jednoho zpívajícího samce (od L. Praus), na této lokalitě však při následných kontrolách již nebyl zjištěn. V součtu bylo v celém Slezsku zjištěno tento rok minimálně 14 zpívajících samců na sedmi lokalitách! Za velký úspěch lze považovat i první dva okroužkované samce.
Strnadům zahradním se máme v plánu věnovat i v dalších letech, do budoucna bychom chtěli zmapovat také severovýchodní stranu Opavska, kde ještě před několika lety bývali strnadi zahradní také. Dále je v plánu pokračovat v nahrávání zpěvu všech samců a také se pokoušet o jejich kroužkování za účelem zjištění návratnosti jednotlivých ptáků.
Jelikož je mapování v takto velké oblasti časově náročné, uvítáme případné pomocníky do dalších let. V případě zájmu podílení se na mapování se mi prosím ozvěte na email -bohc.ondra@seznam.cz

Strnadi zahradní

27. května 2018 v 19:58 |  Výlety a cesty za ptáky
Plán na víkend již v týdnu byl jasný - monitoring strnadů zahradních. Situace se ovšem zkompikovala, když mi v pátek nedošly kroužky. Nemělo tedy úplně smysl "zabít" zas celý víkend. Píšu tedy kolegovi, s tím se rychle domluvám, a místo autem tedy (zase) jedu do Opavy vlakem. Objíždíme několik dobrých lokalit ale dlouho nic, nakonec na asi čtvrté lokalitě konečně slyšíme to, co potřebujem. Ke strnadovi docházíme po pár minutách, provádíme dokumentaci jak ptáka tak biotopu. Brzy se ozývá druhý, jedeme dál. Z auta přidáváme dalšího samce a v lese si fotíme úplně maličké srnče. Pak jedeme do sadu hledat s trochou nadsázky špačky růžový. Potkáváme dalšího strnada, krásné pozorování na pár metrů. To je lepší i než ten špaček. Ondra mě vysazuje ve Vávrovicích a pak si jede něco vyřídit domů, brzy je zase zpět a pokračujeme v mapování - další dvě lokality! To je neuvěřielná paráda. Pak sbíráme pro Ondrův projekt do školy nějaký rostliny, tím se něco přiučím a poznávám nové lokality. Odpoledne končíme a já mířím zpět domů s velmi hřejivým pocitem u srdíčka. Libuji si, jakou skvělou práci jsme dnes odvedli. Příští vejkend asi znova :-)


Lejskování 6.5.2018

8. května 2018 v 19:54
Budík zvoní 4:55 - je čas vstát. Celkem rychle se pakuji z chaty a mířím autobusem na hřeben. Jelikož se nebudu vracet na stejné místo, auto jsem nechal na chalupě a využil jsem "po staru" autobus. Za chvíli jsem na místě, po chvíli se ukazuje kos horský a já se rychle přemisťuji k mému beskydskému fleku. Chodím sem už nějakou dobu. Úplně si vzpomínam na to, jak jsem sem naivně jel kdysi na jaře před lety najít uralku. Od té doby uděhlo mnoho času a já to tu konečně poznal a získal jsem zhruba přehled kde co hledat. Letos jsem nějak áhodně zjistil že takhle pěkná oblast je ještě asi 2 x větší než jsem ji znal. Proto tu trávím zase více času. Přicházím na místo, kde začínají buky a kleny. Je tu už šílenej podrost. Úplně se tu zase ztrácím, v zimě vidím třeba i kilometr lesa a teď sotva přes 4 stromy. Začíná ještě dost foukat, říkám si, že pustím lejska jestli se neozve. Zjišťuji že reprák zůstal doma. Hm, super. Z mobilu to není absolutně slyšet a tak pokračuji dál. Není tu skoro nic. Konečně docházím na lesní cestu kterou dobře znám, tady míň fouká a je tu lepší rozhled. Lejsek nic. Pokračuji rychle dál k tzv. "uralkovišti" těsně před ním slyším vzrušeného drozda. Zastavuji a chystám foťák, nejspíš to bude zase kuna lesní, ale co kdyby už konečně rysík? Nic nevidím a hážu to za hlavu. Udělal jsem asi 10 kroků dál, a něco jakoby mi dalo pěstí a řeklo "Vole, vrať se!" Dělám 5 kroků zpět, drozd už mlčí a já jen tak tupě zírám do husté buko-smrčiny. Mezi dvěma kmeny je nějaká silueta. Sakra, není to uralka? Dělám fotku, koukám na to, a fakt že jo!! Neuvěřitelný! 4 roky práce a konečně jsem si ji našel. Sedí zády asi 20 m., nevnímá. Snažím se vylepšit pozici a nadejít jí zepředu aby o mně věděla a nebyla překvapená. Ztrácím ji, rychle se vracím zpět, našel jsem ji znova na stejném místě. Musím to risknout zezadu. Listí šustí, větve křupou a uralka se po pár krocích otáčí ze spánku. Moc šancí mi nedá a přeletuje o dalších 20 m. dál. Jednou si houkne a z druhé strny okamžitě reaguje další. Nádhera! Velmi emotivní zážitek. Pokračuji dál hledat lejska. Po 5 minutách slyším známý zpěv, docházím přmo k němu. Starý samec si to zpíva naplno na pařezech. Je to krása, připadám si jako v tom filmu "Vlčie hory" (který mám hrozně rád). Lejsek tam přesně takhle zpívá taky, atmosféra opět dokonalá, dělám i nějaký fotky. Ale je mizerné světlo. Nevadí. Nahrávám hlas. Vůbec se mi nechce pryč. Po pů hodině už ale musím. Dalšího lejska už nenacházím, a tak mizím z kopce. Cestpu už nic mimořádného nepotkávám, Dnes 100% spokojenost.
Uralko, lejsků: díky!

Jak jsme ve škole koukali na hokej

23. února 2018 v 17:49 | Ondřej Boháč |  Ostatní
Tak trochu z jiného soudku, ale super zážitek.

23.02.2018 na zimní olympijských hrách v Korei se hraje dnes důležitý semifinálový zápas s Ruskem o postup do finále. Zápas začíná před devátou hodinou, a samozřejmě větší část všech studentů (i učitelů) by tento zápas rádi sledovali. Ještě před koncem první hodiny nám učitelka z matiky dobrovolně pouští začátek zápasu. Brzy však hodina končí, mezi tím většina naší třídy odešla. Následně však přichází prvačky a většina z nich se okamžitě dívá taky. Přestávka po 5 minutách končí a já se spolužákem po zvonění už uháníme do češtiny, ukecáváme učitelku abychom se mohli vrátit. Hokej nám pouští s jejím opožděným příchodem v učebně češtiny, tam však nejde spustit a tak se téměř bez nějakého zeptání okamžitě běžíme zpět do matiky. Postupně přichází ještě několik holek ze třídy. S radostí koukáme s holkama na hokej. Od poloviny druhé třetiny (to už začíná třetí hodina) se po několika výpadcích přemisťujeme do další učebny kde je už asi 25-30 dalších studentských diváků. Teď jsme naprosto ovládli školu. Veškerý harmonogram a rozvrh se úplně sesypal. Brzy se nás v učebně schází možná dobře 40. Je to krása, polovina sedí na patrové podlaze na "schodech". Je nás tu namícháno cca 5-7 tříd. Přitom se tu stále střídají další lidi. Samozřejmě dochází i k nějakým družbám - bez toho by to ani nešlo :-) Výsledek nám moc nepřeje, a já se těšil na naši branku a ten výbuch co by se tu stal. Hokej zasahuje až do čtvrté hodiny. Máme psat písemku. Všichni z naší třídy po zvonění už odchází, jen já a kámoš bez vyrušení dál sledujeme konec zápasu, je nás tu stále dobře 35-40 (víc už se nás sem nevleze). Po asi 3-4 minutách pro nás dojde učitel a s mstivým úsměvem povídá "jak chcete" a odchází. Tím nám chtěl říct, že to nám v písemce co zbytek píše moc nepomůže. Je nám to úplně jedno. Puk lítá kolem ruské branky ale brzy ho dostáváme nakonec my do prázdné. 0:3. Na posledních asi 20 vteřin zápasu už chce i můj kámoš jít do hodiny, ale říkám mu, že těch pár vteřin už nám nepomůže. Dokoukáváme to a jdeme do třídy, sedáme a píšeme test. Stejně jsme skoro nic nevěděli :-) Další hodiny už máme informatiku a v angličtině nás učitel posílá domů.
To nebyl vůbec špatný den ( i přes tu prohru)...

Ornitologie 2018 - jaké mám plány?

6. února 2018 v 18:04 | Ondřej Boháč
Plány na rok 2018 se začaly pomalu rýsovat až koncem roku 2017. Po skončení hnízdního atlasu (2014-2017) jsem byl téměř bez "práce".
Dlouho jsem přemýšlel nad tím, čemu se budu v následujícím roce věnovat. Postupně však přicházely nápady a nakonec to vypadá, že budu mít zase práce až nad hlavu...
Priority letošního roku jsou tedy následující:

-Mapování ptáků ve VVP Libavá - možnost, které si neuvěřitelně cením. Libavé budu věnovat letos asi nejvíc času
-Mapování ohrožených druhů v ptačí oblasti Horní Vsacko - zatím se vyřizuje povolení ke vstupu do NPR a PR ve které se budu ve spolupráci s místními kolegy věnovat monitoringu lejska malého, čápa černého, strakapouda bělohřbetého atd.
-Monitorig sov v okolí Šternberka - únor až duben, pomocí diktafonů a také vlastního úsilí se pokusím alespoň částečně zmapovat sovy v oblasti, kde se jim již dlouhou dobu nikdo nevěnoval.
-lejsci malí v okolí Šternberka: další krátký monitoring se zaměřením na lejska malého (sběr nahrávek atd.)
-mapování pěnic vlašských na Olomoucku a Bruntálsku: menší monitoring s cílem zjistit početnost tohoto druhu v tomto území a zvážit v následujících letech možnost systematického kroužkování tohoto druhu.
Strnadi zahradní na Opavsku- na mapování "hortulan" bych rád navázal z předchozího roku, kde jsem se ve spolupráci s Patrikem Molitorem snažil zjistit počet samců na Opavsku.
-průzkum jednotlivých lokalit: pokud zbyde čas, mám v plánu navštívit několik zajímavých lokalit a pokusit se na nich prokázat cílový druh. Např. hnízdění bekasiny otavní jedné mokřadní lokalitě na Olomoucku

Úvodní "článek"

6. února 2018 v 17:43 | Ondřej Boháč |  Mapování ptáků ve VVP Libavá 2018
Mapování ptáků ve VVP Libavá? Ano. Je to tak. Mít přátele na dobré straně je vždy k něčemu dobré. A tak když se mi naskytla příležitost zažádat si o povolení ke vstupu do VÚ Libavá neváhal jsem, a žádost si společně s kolegy zažádal. Před týdnem jsem se dozvěděl, že nám je uznaly. Skvěle! Dnes (6.2.) jsem se tedy sešel s novými i již známými kolegy. Plány na tento i následující roky se ttedy mohly začít plánovat. Mezi hlavní projekty bude patřit sčítání populace chřástala polního, bekasiny otavní a také bodové sčítání dravců. V neposlední řadě taky atlas ptáků Libavé.

Do této rubriky budu (nejspíš) přidávat občas nějaké zážitky z mapování a setkání s ptáky. V článcích však budu nekonkrétní a nebudu mimo ptáky a přírodu rozvádět žádné informace o VVP. Čekejte spíše tak několik vět, než obsáhlou slohovku. Vzhledem ke striktnímu zákazu focení se tak bohužel nadočkéte žádné dokomuntace (a to ani ptáků). Ale možná se tu dočtete alespoň něco o ptácích.

Šternbersko 17.12.2017

17. prosince 2017 v 21:06 |  Výlety a cesty za ptáky
Ráno vyrážím do Horní Loděnice. Po příjezdu je tu asi 1 cm nového sněhu a lehce pod nulou, do toho se střídá nízká oblačnost, sněžení a snaha slunce. Vylézám z obce, pozoruji 160 čížku a pomalu přecházím do polí. Docházím k 5 stromům kde jsem skoro přesně před dvěma měsíci pozoroval tah a užíval si tří stovek jikavců. Vzpomínám na to, prolétá tu jen jedna čečetka. Pole, kde se tahda jikavci živili je posečené. Ovšem z nenadání se ukázalo hejno 320 ptáků. Konopky? Byl mů první dojem...Ne! Vždyť to jsou jikavci! Možná to samé hejno (?) co tu bylo i před tím se tu rozhodlo přezimovat. Sedají na 2 stromy a jsou blízko. Je to zcela čisté hejno, to vidím poprvé, že tam není žádný jiný druh. Kochám se, sluníčko dává ptákům ještě hezčí barvu. Po pár minutách se zvedá a letí se znovu nazobat. Udělali fakt radost!
Jíkavci

Další asi 3 kilometry potkávám pouze datla a pár běžných ptáků, po opuštění obce Dalov vycházím na 2 hodiny mimo
civilizaci. Nepotkávám žádného člověka a ani neslyším žádný hluk z dálky. Relax jako prase! Už kousek za baráky vidím pomyslný cíl této výpravy - káni rousnou. Na louce sedí 1 mladý pták. Pokračuji dál a pozoruji další 2 rousňačky, obě jsou to staré samice. Jedna z nich mi později krouží dost nízko nad hlavou a tak mi dopřává i fotky. Mezi tím jsem našel zajímavý mikrobiotop tvořený nízkými keři, občasnými porosty plevelů navazující na husté, asi 15-20 let staré břízy. Je tu několik strnadů a jedna poletující čečetka, z lesa slyším parukářky. Pokračuji dál po loukách, na cestě se ukazují dvě krasné a krotké čečetky zimní, do toho padá sníh a vypadá to tak líp než bych si mohl přát.
Čečetka zimní

Potom se chvíli střídají louky s roztroušenými lesy, i tu přelátá další káně rousná. Na horizontu kde lesy opět předávají žezlo loukám dávám krátkou přestávku s teplým čajem. Začíná sněžit a sněží víc a víc. Na kraji u malého lesa se krásně ozývá další datel a o chvíli později pozoruji postupně dalších 5 kání rousných. Bonusem před koncem vycházky je ještě jedna čečetka. V Huzové pak zase scházím do civilizace a mizím do toho našeho hnusnýho města.
Káně rousná, symbol dnešní vycházky

Kam dál